V neděli, která následuje po všech svatých, se v mnohých dědinách slavívalo posvícení. Sezvali se kmotři a švagři zblízka i zdáli a nastalo chystání hostiny.

Na Horácku se ve vsi od hospodářů nejdříve koupila dohromady jedna kráva. Ta se zabila a byla rozvážena na takzvané „mejtníky“. Každý hospodář si s sebou přinesl mísu a domů si odnášel stejný díl z předku a stejný díl ze zadku krávy. O „odpadky“ se pak podělili chudí.

Posvícenské menu bylo každý rok stejné. Na snídani dostal každý jeden bílý koláč a půlku vejražkového. Koláče, které hospodyně den předem napekla, byly veliké jako cihly. Na oběd se jedla hovězí polévka s krupkami nebo s rýží, pak přišlo na řadu hovězí maso s bílou omáčkou. Za ním následovala opět polévka, tentokrát slepičí – nudlová. Bohatší sedláci mívali ještě husu a vepřovou pečeni. K ní se podával takzvaný „vocet“, což byly uvařené sušené hrušky a kadlátky s rozinkami zahuštěné jíškou. Kaše sypaná perníkem bohatý oběd ukončila. Večeře bývala stejná jako snídaně.

Po večeři posvícení ještě zdaleka nekončilo. Celá rodina včetně dětí se odebrala k muzice. Tam se v jednom kole vytáčeli dospělí a u dveří, tak aby starším nepřekážely, tancovaly děti. Hlavní postavou večera byl rychtářův pacholek. Jakmile si tanečníci povšimli, že ze sálu zmizel, křičeli na děti: „Utíkejte, Kuba šel pro chomót!“. Na ta slova se malí tanečníci rozprchli na všechny strany. Těm, kteří v sále zůstali, se vedlo zle. Rychtářův pacholek položil chomout na práh a kdo chtěl ven, musel jím prolézt. Při tom dostal hezkých pár ran na zadničku za rozjásaného smíchu malých i velkých. Jakmile ale Kuba odešel mezi tanečníky, už se děti zase točily v kole u dveří.

Zábava trvala až do rána a nejednou byla provázena hádkami a rvačkou. Pak zasáhl rychtář. Vzal do ruky karabáč a rozkohoutěné návštěvníky vypráskal ze sálu ven.

V pondělí ráno bývala pak k snídani pivní polívka. Čeleď dostala zase koláče, stejně jako v neděli. Před polednem byla na stole připravena ryba, bohatý oběd a večeře bývaly stejné jako v neděli. Pondělní program vyplnilo navíc kácení máje a stínání berana nebo kohouta. Večer se šlo zase k muzice a tancovalo se až do rána. A mnohdy ještě v úterý dopoledne. I výslužka z posvícení bývala bohatá. Kdo byl pozván, s prázdnou neodešel. Domů si odnášel „notný huzel“.