Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena 25. května 1970. V příštím roce tedy oslaví nádherných čtyřicet let své existence.

CHKO se rozkládá na území velkém 709km². V osmdesátých letech se ochranáři snažili o její rozšíření o Svrateckou hornatinu. Jejich sny ale uskutečněny nebyly, i když ve Svratecké hornatině se podle zaměstnanců Správy CHKO Žďárské vrchy nacházejí zajímavé přírodní fenomény, které by si určitě ochranu v rámci velkoplošně chráněného území zasloužily.

V průběhu existence CHKO byla vyhlášena zvláště chráněná území, kterých je v současné době celkem čtyřicet devět. A připravuje se i vyhlášení dalších, jedním z míst, které by mělo brzy užívat zvláštní ochrany, je například lokalita „Rychtářky“ u Milov.

„Čtyřicet let už tady existuje ochrana tohoto nádherného území. My se už teď domlouváme, jak nejlépe veřejnosti v příštím roce toto výročí připomenout,“ říká Jaromír Čejka ze Správy CHKO Žďárské vrchy.

Vize ochranářů je slavit prakticky po celý rok. Od ledna až do prosince, měsíc co měsíc by měly probíhat zajímavé akce pro veřejnost. „Výročí si sice nedovedeme představit bez nějaké konference nebo sborníku pro odborníky, ale naší prioritou bude oslovit co největší počet občanů od školní mládeže až po seniory.“

Ačkoliv ještě není úplně jasné, které akce a v jakém čase přesně proběhnou, některé termíny už jsou organizátorům známé. „Víme, že 16. června je den, kdy vyjde poštovní známka s námětem ze Žďárských vrchů. Chceme, po dohodě s úřadem městyse Jimramov, realizovat slavnostní křest právě tady, protože na známce bude znázorněn skalní útvar Prosička. Společně se žďárským klubem filatelistů bychom zorganizovali menší slávu v Jimramově a dokonce přemýšlíme i o tom, že bychom slavili i na vrcholu Prosičky. Měla by to být zajímavá akce nejen pro ochranáře, ale také pro filatelisty.“

Další akcí, o které už se stoprocentně ví, že v rámci oslav čtyřicetin proběhne, je veřejností velmi oblíbený „Krátecký jarmark“. A chybět samozřejmě nebude ani „Bramborová slavnost“, jejímž dějištěm bývá také vesnická památková rezervace Krátká. „Jsme tak trošku na vážkách, zda mimo „Bramborové slavnosti“ nezorganizovat i slavnost „Houbovou“. Se členy mykologické společnosti z Hlinska jsme předjednali výstavu hub na 25. a 26. září v informačním centru na Krátké. Doprovodný program k této dvoudenní expozici by mohl být inspirován pokrmy z hub.“

Spousta akcí bude spojena s významnými dny, jako je například Den Země, Evropský den parků nebo Festival ptactva. „K těmto již tradičním slavnostem, které už děláme několik let, a které ani v příštím roce nevynecháme, plánujeme o něco bohatší program, než bývá zvykem.“

Veřejnost by ale určitě uvítala i nějakou novinku. „Mimo jiné přemýšlíme o tom, že bychom uspořádali větší výlet na zimoviště netopýrů ve starých důlních dílech. Chystáme nějakou exkurzi v zimních měsících. Obrátil se na nás i majitel Lukasovy lípy v Telecím, pan Dvořáček, že v současné době jedná se správou Pražského hradu o tom, zda by jedna z jejich dceřiných lip nemohla být vysazena ve zdejším areálu. Stejně jako jsme před několika lety sázeli lípu z Telecího na Vyšehradě. Tak jsme si říkali, že by to mohlo být takové avízo našich plánovaných oslav. Příští rok by možná mohla být vysazena další z těchto lip, tentokrát v Lánech, v parku. Ale to jsou zatím jen první vlaštovky.“

Za čtyřicet let existence CHKO Žďárské vrchy došlo na celém území k velkým změnám. Stromy vyrostly, jiné naopak zmizely. „Je to vidět při porovnání snímků z let sedmdesátých a ze současnosti. Jde o docela markantní rozdíl. V této souvislosti mne napadá ještě jedna akce, kterou jsme předjednali. Chceme v Horácké galerii uspořádat výstavu děl výtvarníků z Horácka, kteří kreslili a malovali koncem první republiky a bezprostředně po druhé světové válce a popisným realismem zaznamenali tvář krajiny. Změny krajiny od té doby jsou opravdu veliké. Když se podíváme na obrazy Josefa Jambora z centrální části Žďárských vrchů a porovnáme je s dnešním stavem, tak se dá říct, že krajina je skutečně jiná. Přemýšlíme i o tom, že bychom skutečně vyhledali ta místa, kde Josef Jambor své obrazy maloval. Chtěli bychom si s sebou vzít kopie těch děl a porovnat, zda to bylo hezčí předtím nebo je to hezčí teď. Já osobně si myslím, že nám ta krajina tak trochu zarůstá a stává se uniformní. Typická krajina Žďárských vrchů už je někde jinde. Když se Žďárské vrchy vyhlašovaly, tak se hovořilo o tom, že zdejší krajina je malebná a na pohled upřímná a vzbuzuje v člověku velmi dobré pocity. Teď, když vylezeme někam na kopec, tak vidíme les, smrkové monokultury a na něj navazuje další les.“

Krajina Žďárských vrchů se mění. Přesto je stále krásná. Stále je tou něžnou i hádavou ženou, za níž přijíždějí lidé ze všech koutů. Chtějí ji poznat, prohlédnout si ji, blíže se s ní seznámit. Někdy se tváří chladně a odmítavě, jindy ukáže svou vlídnou tvář. Krajina Žďárských vrchů je nádherně tajemná, úžasná a podmanivá. Tato chráněná krajinná oblast oslaví v příštím roce čtyřicítku. A uznejte, že ve svém věku je jedna z nejkrásnějších.