XIII. ročník vlastivědného sborníku „Západní Morava“, vydávaný Muzejní a vlastivědnou společností v Brně si už mohou první zájemci zakoupit. A co nového nás tentokrát čeká? „Tentokrát jsou jednotlivé příspěvky větší rozsahem. Publikace má více než tři sta stránek, je tam spousta fotografií, plánků a dalších příloh,“ představuje knížku jeden ze spoluautorů Vít Křesadlo.

Které články patří mezi nejzajímavější?

„Zmínil bych například článek pana Vladimíra Fice o opevňovacích pracích na jihozápadní Moravě v letech 1936 – 1938. Je to nejen velmi atraktivní téma, ale příspěvek je doplněn spoustou plánků a dobových fotografií.

Ze žďárského regionu je tu článek o sochaři Hambovi, který se podílel například na výzdobě kostela v Bystřici nad Pernštejnem a v Telči.

Kronikář z Bohuňova Martin Šikula se věnuje už několik let kronikářské činnosti. Do „Západní Moravy“ přispěl svým článkem nazvaným „Osmičkové letopočty 20. století pohledem kronikářů obcí vnitrozemských okresů českomoravského pomezí“. V něm se ohlíží po kronikářských zápisech z let končících osmičkou a to nejenom těch známých – 1918, 1948 a 1968 – ale kompletně všech od roku 1908 – 1998.“

Kolik kronik musel Martin Šikula projít, aby měl souhrnné podklady pro svůj příspěvek?

„Prošel všechny kroniky žďárského archivu a pak ještě i další, které jsou uloženy například na různých obecních úřadech. Stovka jich byla určitě. Jeho studijnímu bádání odpovídá i rozsah příspěvku.“

A další články?

„Jeden z dalších rozsáhlých článků je příspěvek Jany Fuksové ze žďárského archivu. Je věnován ulicím Žďáru nad Sázavou, především vývoji názvů ulic. Na první pohled to může vypadat jako poměrně nezáživné téma, ale opak je pravdou. Na názvech ulic se většinou podepisovala doba a názvy některých ulic byly měněny dokonce několikrát. Největší žďárskou raritou je ulice Nádražní, jejíž jméno bylo změněno nejméně šestkrát. K článku patří i rejstřík všech žďárských ulic a to současných i zaniklých. Každý si tu může najít tu „svou“ ulici a zapátrat po jejích osudech.

Jana Stará pokračuje v mapování meziválečné architektury. V loňském článku seznámila čtenáře s meziválečnou architekturou v Moravských Budějovicích, letos se věnuje Jaroměřicím nad Rokytnou.

Pak skočíme do padesátých let dvacátého století. Tato doba nepatří mezi šťastná léta v našich dějinách. Téma připomíná jednu smutnou kapitolu naší historie, vystěhovávání takzvaných kulaků z obcí tehdejších okresů Velké Meziříčí a Velká Bíteš. Tento článek opět navazuje na minulé číslo, kde byly takto zmapovány okresy Moravské Budějovice a Třebíč.“

Kromě obsáhlých článků tu jsou ale zastoupeny i příspěvky drobnější, i když neméně zajímavé…

„Mezi takové patří například článek Kateřiny Horákové o malíři Findtovi, který se podílel na výzdobě kostela a zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. A zaniklé obci u Vojnova Městce se v dalším kratším příspěvku věnuje Petr Škarvada.“

Vyjmenované články a příspěvky jsou jen malou ochutnávkou velké hostiny v podobě publikace „Západní Morava“. Knížka je věnována okresům Třebíč a Žďár nad Sázavou a sehnat ji můžete na všech archivních pracovištích a knihkupectvích ve Žďáru nad Sázavou, Velkém Meziříčí, Novém Městě na Moravě, Třebíči i v Moravských Budějovicích.