Jedním z hlavních úkolů Sdružení Krajina v Počítkách je údržba podmáčených luk. Úkol je to o to náročnější, že všechny zásahy se musí dělat ručně. V létě je tedy nutné vzít kosu do ruky a upravit louku pěkně postaru. Ale i nyní potřebují podmáčené louky údržbu.

„Podmáčené louky jsou na Vysočině určitým charakteristickým prvkem. Protože jsou hodně zavodněné, tak se tam daří dobře dřevinným náletům. Nálety by ty louky ale časem úplně pohltily, louky by zarostly a zanikly. Proto je nutné tyto náletové dřeviny vyřezávat,“ vysvětluje Kateřina Marečková ze Sdružení Krajina.

Nejčastěji jsou podmáčené louky zarostlé vrbami, břízami a olšemi. Údržba všech těchto lokalit je velmi náročná, což potvrzuje i Zdeněk Slonek, který vykonává práci přímo v terénu. „Na některých loukách je toho opravdu hodně. Teď zrovna děláme prořezávky na přírodní památce Suché kopce u Vojnova Městce. Je tam spousta vrb, solitérních smrků a bříz a spousta keřů a práce.“

A jak taková prořezávka vlastně probíhá? „Je to práce namáhavá a pomalá. Letos už jsme tu třináct dní, prořezáváme ve dvou a máme hotovou asi třetinu. Na louce je nejdříve nutné vytipovat místa, která jsou potřeba vyřezat. Vyřežeme náletové dřeviny co nejvíce u země a pak to pálíme. Nejlépe na vzniklých pařízkách, pak to tolik neobrůstá. Kořeny tam ale zůstanou a keře stále rostou. Proto je nutné vyřezaná místa následně pečlivě sekat a sekat. Problém je v tom, že nejde vyřezat všechny náletové dřeviny. Snažíme se zachovat určitou strukturu podmáčené louky, kam stromy a keře v menší míře přece jen patří. Nemůže tu zůstat jen holá planina. Vyřezávky se proto musí dělat stále, jak se ponechané dřeviny rozrůstají. Není to jednou provždy,“ vysvětluje Zdeněk Slonek.

Práce na podmáčených loukách je nikdy nekončící boj s náletovými dřevinami. Boj poněkud nerovný, protože náletové dřeviny využijí každé chvilky ke své rozpínavosti a výbojnosti. Naproti tomu člověk, chce-li se k přírodě chovat šetrně, musí respektovat určitá pravidla. Například dodržovat dobu vhodnou k takovému zásahu. „Prořezávky se dělají buď na pozdní podzim, nebo brzy zjara, kdy jsou stromy a keře ve vegetačním klidu a nehnízdí v nich ptactvo,“ říká Kateřina Marečková.