Pod názvem „Laguna u Bohdalova“ se skrývá soustava tůní u obce Bohdalov, která vznikla po těžbě cihlářské hlíny pro nedalekou cihelnu už více než před dvaceti lety. Oproti jiným tůním má „Laguna u Bohdalova“ jednu zvláštnost. Je tady nezvykle velký výskyt obojživelníků.

Ale kromě žab a čolků, jako je například čolek velký, kuňka ohnivá nebo skokan ostronosý tady najdete i jedinečné druhy rostlin. Za zmínku stojí třeba silně ohrožený rostlinný druh rdest alpský.

„Naše sdružení vytipovává přírodně cenná území a o ty se pak snažíme nějakým způsobem dlouhodobě pečovat,“ vysvětluje zájem o odkoupení této lokality člen „Sdružení Krajina“ Tomáš Blažek.

Ochranáři se o „Lagunu u Bohdalova“ začali zajímat ve chvíli, kdy tu vzácní živočichové stejně jako ohrožené rostliny pomalu začali ubývat. „Lokalita postupně zarůstala náletovými dřevinami a tak docházelo k úbytku populací. Naší snahou je vrátit lokalitu do stavu, kdy bylo toto místo ojedinělé výskytem mnoha druhů obojživelníků na poměrně malém území,“ říká Tomáš Blažek.

Chránit ohrožené území ale nelze bez vyřešených právních vztahů. „Ideální je, pokud je chráněné území přímo v našem vlastnictví. Proto jsme se snažili zmíněné pozemky vykoupit, což se nám povedlo. Teď dokončujeme výkup posledních dvou,“ informuje o současném stavu Tomáš Blažek. „Okolo výkupu se začalo jednat už v říjnu roku 2007. Nejdříve bylo nutné navržené pozemky zaměřit, protože byly součástí velkých pozemků vedoucích přes „Lagunu“. Koncem roku byl hotov geometrický plán a mohlo se začít s výkupem,“ doplňuje ho kolegyně Dita Sobotková a dodává: „Výkup pozemků je pro nás velmi důležitý hlavně z toho důvodu, že chceme na obnovu této lokality získat peníze z Operačního programu Životní prostředí. Pokud bychom měli pouze nájemní smlouvu, museli bychom mít smlouvu o smlouvě budoucí a o uzavření věcného břemene. Všechna jednání by byla mnohem složitější.“

Výkup pozemků byl pouze prvním krokem. Dalším úkolem, který „Sdružení Krajina“ čeká, bude vypracování revitalizačního projektu. Ten je podmínkou pro žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

S jistými úpravami „Laguny u Bohdalova“ ale už „Sdružení Krajina“ začalo. „V loňském roce, kdy se celé území připravovalo na vyhlášení této lokality jako přírodní památky, jsme se s krajem dohodli na finančním přispění na drobnou úpravu jedné z tůní. Trochu jsme si taky tímto otestovali, jak by to asi mohlo fungovat. A nyní připravujeme opět ve spolupráci s krajem velký revitalizační projekt. Tůně by se měly odbahnit, i když sedimentů tam zase tolik není, protože tůně nemají kromě přítoků z meliorací žádný přítok. Ale „Laguna“ hodně zarůstá náletovými dřevinami a kvůli opadanému listí jsou tůně velmi zanesené organickou hmotou. Ta pak v letních měsících vyhnívá a vznikají tam nepříznivé podmínky pro všechny živočichy, kteří zde žijí,“ říká ochranář.

Spolu s odbahněním by mělo také dojít k dalšímu členění stávajících tůní. „Pak by bylo více možné regulovat vodní režim tůní. Tůně by měly jít nějakým způsobem odpustit tak, aby se tu mohl uskutečnit například odchyt ryb, které se zde vyskytují. Nevíme, jestli je sem někdo vysazuje úmyslně nebo jestli je sem například přenesou vodní ptáci. Nedávno jsme tam ve spolupráci s CHKO Žďárské vrchy dělali monitoring výskytu ryb a našli jsme tam i dravé ryby, které jsou pro vývoj obojživelníků nepříznivé.“

Přestože bude Laguna u Bohdalova pod bedlivým dozorem ochranářů, na své si přijde i široká veřejnost. „Laguna je z jedné strany ohraničena hrází, po které se dá přejít, aniž by člověk vstupoval do lokality samotné. Tam by podle nás mohla být vybudována naučná stezka opatřená informační cedulí. Nechceme, aby toto místo zůstalo pro veřejnost zcela uzavřeno. Ale zároveň nechceme, aby se nějakým způsobem ohrožovalo to, co se tam chrání,“ prozrazuje plány do budoucna Tomáš Blažek.

„Laguna u Bohdalova“ byla krajem Vysočina 3. listopadu letošního roku vyhlášena za přírodní památku. Tímto krokem se otevírají nové možnosti ochrany zmíněné lokality. Živočichové a rostliny čtyři tůní, které se rozprostírají na ploše přibližně 1,3 hektarů, tak získali větší šanci na přežití.