Liboslav Zrůst je fryšavským knihovníkem už pár desítek let. Za tu dobu mu rukama prošly tisíce knih. Během své dlouholeté praxe se setkal se spoustou čtenářů. Malých i těch větších.

Jeho kariéra vesnického knihovníka byla odstartována už v roce 1962. Nyní již intenzivně shání náhradu, protože, jak sám říká, „všeho moc škodí“. Návštěvníci knihovny ve Fryšavě pod Žákovou horou si to ale nemyslí. Právě naopak. Svého knihovníka chválí, kudy chodí.

Vesnické knihovny nemají v současné době právě na růžích ustláno. Šetří se všude a to se projevuje i v nákupu nových knih. Naštěstí je kniha zbožím, které se nekazí a jak se říká „dobrou knihu můžeš číst i několikrát a vždycky si tam najdeš něco nového“.

A jak je to se zájmem čtenářů? „Občané Fryšavy čtou poměrně hodně. Ale bohužel nejméně čte mládež. Mládež projevuje o knihy a o četbu velmi malý zájem. Mám tu okolo dvou set evidovaných čtenářů a z toho je jen sedmadvacet dětských,“ posteskl si Liboslav Zrůst.

Zájem malých čtenářů se fryšavská knihovna snaží vzbudit i pravidelnými exkurzemi pro děti. Do knihovny přichází žáci základní i mateřské školy. „Děti si knihy prohlédnou, ale že bych získal další čtenáře, tak to jen výjimečně,“ říká knihovník, který tu zavedl i zvláštní výpůjční dobu. „Místní už si zvykli, že si mohou přijít pro knížky v neděli dopoledne. Docela se nám to osvědčilo, většina z nich je doma. Stavují se tu i zdejší chalupáři, kteří přijíždějí na víkend. Už si zvykli na to, že si na své chaty a chalupy nemusí vozit knížky, ale že si je tu mohou vypůjčit. Výpůjční doba vyhovuje i těm, kteří chodí na pravidelnou nedělní mši. Staví se tu buď cestou do kostela, nebo z kostela.“

Malé čtenáře se zdejší knihovník pokouší získat i formou zajímavých besed. „Mládež by měla vědět, proč jsme Fryšava pod Žákovou horou a proč se Žákova hora jmenuje Žákova. Právě pověsti mládež dokážou nejvíce zaujmout. O ně se také živě zajímají. Dětem je potřeba neustále ukazovat knížky, abychom je ke čtení přitáhli. Snažíme se zaujmout ilustracemi, to je taky zajímá. Chtěli bychom je při tom udržet, aby příliš neutíkaly k internetu.“

Každý čtenář má zájem o jinou literaturu. Je proto důležité mít v knihovně zastoupeny všechny žánry. „Většina čtenářů je už v důchodovém věku, takže je tu velký zájem o historické romány. Starší občanky zase vyhledávají knížky Vlasty Javořické nebo Vlasty Pittnerové. Máme velkou výhodu v tom, že si můžeme vypůjčit takzvaný pohyblivý soubor novinek z okresní knihovny ze Žďáru nad Sázavou. Díky němu můžeme uspokojit i žadatele nových knih. Většina čtenářů to velmi oceňuje. Jsou rádi, že nemusí číst jen ty knihy, které má knihovna ve svém fondu, ale že se to neustále mění a doplňuje.“

Práce vesnického knihovníka Liboslava Zrůsta opravdu těší. To je vidět nejen na pečlivě vyrovnaných regálech knih, ale také na bohaté nástěnce plné zajímavostí o knížkách a jejich autorech. Snad se mu podaří najít i stejně nadšeného pokračovatele. Bylo by škoda, kdyby knihovna na vesnici zanikla.