Předpověďmi počasí se lidstvo zaobírá od nepaměti. Vždyť na rozmarech přírody záviselo, jaká bude úroda a zda nehrozí před nadcházející zimou hlad a bída.

Počasí se dá určovat podle chování zvířat, tvaru mraků, východu a západu slunce, cibulových slupek a kdo ví, čeho ještě. Dříve lidé hodně spoléhali na pranostiky. Nyní věříme spíš vědě.

Oldřich Pojezný z Nového Města na Moravě se meteorologii věnuje třináct let. „Mám tady dvě stanice, jednak manuální a před dvěma nebo třemi lety k ní přibyla ještě automatická stanice. Ta je napojena na počítač hydrometeorologického ústavu v Brně, který každou hodinu přenáší informace na internet. Takže každý, kdo má k dispozici internet, může sledovat srážky v podstatě po celé zeměkouli.“

Meteorologická stanice v Novém Městě na Moravě se nachází v nadmořské výšce šest set metrů nad mořem. Kromě srážek tu Oldřich Pojezný sleduje mlhu, rosu nebo bouřky: „Dešťové srážky se sledují v každé formě, ať je to mrznoucí déšť nebo sněhové krupky. Bouřka se sleduje blízká i vzdálená, blýskavice, což je bouřka, která se vyskytuje dvacet či čtyřicet kilometrů dále a vytváří to v oblačnosti takové záblesky. Samozřejmě se sleduje vítr, větrů je zase několik stupňů – nárazový, silný, bouřlivý, který třeba potom už láme stromy a podobně. Pak je to rosa – vodní a pak zmrzlá, jinovatky, ledovky a námraza.“

Vzhledem k tomu, že se Oldřich Pojezný zabývá meteorologií více let, má spoustu údajů ke srovnávání. Leckdy jsou naměřené hodnoty více než zajímavé. „Mám i celkový přehled, který mi dává k dispozici hydrometeorologický ústav. Když se podívám na celorepublikové srážky i třeba na profesionální stanice, jako je Churáňov nebo Lysá hora, tak my se řadíme v množství srážek na takové čtvrté až páté místo. My máme okolo sedmi až osmi set milimetrů, Lysá hora mívá okolo dvanácti set, tedy podstatně více. Ale je zajímavé, že jsem některé roky zachytil i že máme v Novém Městě v šesti stech metrech více srážek proti Svratouchu, který má výšku sedm set třicet čtyři metry. Pravděpodobně na to mají nějaký vliv zvláštnosti Žďárských vrchů, že někdy spadne více srážek v Novém Městě než ve vyšších polohách.“

Dalším zajímavým údajem, který je sledován zvláště v letních měsících, jsou přívalové deště. „Ty se počítají nad čtyřicet milimetrů za čtyřiadvacet hodin, někdy i v kratším úseku. Za těch třináct let, co se tím zabývám, tak tenhle limit tady byl překročen asi pětkrát nebo šestkrát. Maximální srážka tady byla okolo šedesáti milimetrů.“

Naopak v zimních měsících patří zcela jistě k nejbedlivěji sledovaným údajům výška sněhové pokrývky. „Maximum jsem zaznamenal v roce 2006. 13. února byla sněhová pokrývka vysoká osmdesát osm centimetrů, a když jsem potom v jednotlivých týdenních hlášeních udával množství vody z jednoho metru, tak to bylo sto devadesát litrů na metru čtverečním.“

A jak každodenní sledování vlastně probíhá? „Mám deník, do kterého zapisuji všechny jevy každý den zpětně. To znamená, že v ráno v sedm nebo v osm hodin, podle toho, jestli je to v létě nebo v zimě, zaznamenám srážky za posledních dvacet čtyři hodin. Hlášení se přenáší do celkového měsíčního hlášení, které se pak odesílá na hydrometeorologický ústav. Ale jak už jsem uvedl, automatická stanice dává k dispozici hodinový příděl sněhu nebo vody, takže moje hlášení je jen taková kontrola.“

Dnešní odborníci dokážou všechno změřit i zvážit. Srovnávání jednotlivých záznamů nás občas překvapí. Počasí je ale pro nás ještě stále velkou záhadou. Většinou už se sice při jeho předvídání meteorologové trefí přímo do černého, sem tam jim ale příroda ukáže, že má stále ještě svá tajemství.