Hlasové projevy sýce rousného byly ve Žďárských vrších poprvé zaznamenány v roce 1987. A o rok později už spatřili pracovníci Správy Chráněné krajinné oblasti samičku sýce v době hnízdění na vlastní oči.

Od této chvíle jsou sovičky bedlivě sledovány a jakýkoliv jejich výskyt je pečlivě zaznamenán. „Poprvé jsme sýce rousného kroužkovali 16. dubna 1988 na Vlčím kameni v umělé hnízdní dutině. Byla to vůbec první tři mláďata kroužkovaná tady, ve Žďárských vrších,“ zavzpomínal Jaromír Čejka ze Správy CHKO.

Od prvního kroužkování už uplynulo hodně vody a za tu dobu získaly „prstýnek“ od ochranářů více než dvě stovky těchto malých soviček. „Většinou kroužkujeme mláďata, pokud se nám někdy mimořádně podaří chytit samici na hnízdě, na snůšce, s mláďaty nebo při kontrolních odchytech, tak okroužkujeme i ji,“ říká Jaromír Čejka.

I v tomto roce se ochranáři, vybaveni kroužky, vydali po stopách sýce rousného. Měli vytipováno pět lokalit, na kterých byla soví samička spatřena už 13. dubna. Místa se týkala především severní části Žďárských vrchů. Krounský les, Bubnovaný kopec, Herálec, bučina u Druhé brány a Čtyři palice – to byly sobotní cíle profesionálních i amatérských ornitologů.

Ale jak už to bývá, ani kroužkování se neobešlo bez zklamání. První doupné stromy nebyly těmi, nad kterými srdce ornitologa jásá. Spíše naopak. „Asi čtyři metry od stromu jsme nalezli peří dospělého ptáka, zřejmě samice, protože když jsou mláďata malá, tak samec loví, dává potravu samici a ta krmí mláďata. S největší pravděpodobností nějaký predátor, nejspíš jestřáb nebo krahujec, ulovil sýcí samici. V dutině jsme nalezli tři mrtvá mláďata ve věku asi deseti až dvanácti dnů,“ popisuje Jaromír Čejka.

Podobně dopadli ochranáři i u dalšího doupného stromu. Tady tentokrát nezabíjel predátor, ale živel. Dutina byla zaplavena vodou natolik, že mláďata utonula.

Třetí strom, na který jeden z ochranářů vylezl, vypadal zpočátku velmi slibně. Ovšem při bližším ohledání vletového otvoru bylo jasné, že dutinu namísto hledaného sýce obsadil brhlík lesní.

Až konečně na čtvrté a páté lokalitě slavil kroužkovací tým úspěch. Celkem pět malých sýců rousných dostalo na nohu nový kroužek. Svou „sbírku“ doplnili ochranáři ještě čtyřmi malými datly.

Jak říká Jaromír Čejka, ornitologové pevně doufají, že se se svými sýci příště opět setkají: „Je to pták stálý a při kontrolních odchytech v centrální části CHKO se s námi kroužkovanými ptáky opět shledáváme. Pouze jednou se nám stalo, že samice kroužkovaná na Studnicích byla nalezena v lese Ochoze u Bystřice nad Pernštejnem.“