Všechno, co zůstává lidskému oku po dlouhou dobu skryto, jen podněcuje naši zvědavost a bujnou fantazii.

Stará studna v mitrovském dvoře překvapuje všechny svou rozlehlostí. Vstup do ní je sice poměrně malý, zato její vnitřní prostory připomínají spíše jeskyni, než studnu. Ne každý se o tom ale může přesvědčit na vlastní oči.

Hluboké vody často skrývají různá tajemství. Někdy příjemná, jindy naopak trochu děsivá. Zvláště v místech, kde býval v době druhé světové války poměrně čilý ruch. Tak to bylo i v Mitrově, kde původně barokní zámek (dnes domov důchodců) sloužil jako výcvikové středisko Hitlerově zlaté mládeži- Hitlerjungend. Místní dodnes vzpomínají na to, jak velký strach šel z těchto „dětí“, když je někde potkali.

Po válce po nich zbyla všude spousta munice a obrněné techniky. Některé z těchto věcí byly uloženy i v mitrovském dvoře a posléze odvezeny. Zmizelo však opravdu všechno?

První prozkoumání prastaré studny mnoho odpovědí nepřineslo. Voda byla koncem března ještě opravdu ledová a tak potápěči vydrželi pod hladinou pouze pár minut. Za tu krátkou chvíli spatřili pouze pár trubek, jejichž původ zůstává i nadále nejasný.

Výsledek tedy nijak zářný, zato přípravy na ponor a všechno hemžení okolo sklidily nemalý zájem zvědavých pozorovatelů. Vždyť jak často potkáte ve starém zchátralém dvoře žabí muže, kteří se v podmračeném březnovém odpoledni soukají úzkým otvorem do studny a po chvíli zase vylézají ven?

Snad se brzy dopátráme dalších odpovědí na otázku, jaká tajemství stará studna skrývá. Zatím se však musíme spokojit s tím, že je nebývale veliká a její voda je průzračně čistá.