Pavel Kopecký ze Sezemic je jediným imitátorem Vlasty Buriana u nás a to nejen hlasem, ale i podobou. Jeho „Přednosta stanice“ je téměř dokonalý a kdo se s ním setkal, má pocit, že opravdu mluví s králem komiků.

„Vlasta mě očaroval už jako malého kluka. Dokonce jako malej jsem dvakrát byl osobně na jeho vystoupení. A tajně jsem si psal nějaké jeho fóry. To se mezi umělci dělá vždycky, že se kradou fóry. Vlasta Burian byl známej tím, že vždycky šel první na jeviště a řek ty nejlepší fóry. A když přišli ti další umělci, tak už se jim nikdo nesmál, protože on už všechno řekl. Mám taky tak trochu smysl pro improvizaci a Vlasta Burian byl v tomto směru opravdu mistr.“

Využíváte ty tajně opsané fóry při svém vystoupení?

„Některý jo. Kdysi jsem jezdil s profesionálním souborem po republice a tam jsem hrál jeho nezapomenutelnou nádhernou scénku „Advokátní poradna“. Jeho fóry jsem měl třicet let poznamenaný a tam jsem je potom obnovil a použil.“

Jak to vlastně všechno začalo?

„Už ve škole jsem dělal kašpara. Do školy jsem chodil v Jihlavě, tam odstěhovávali Němce a vyhazovali jejich uniformy. Já jsem se dycky do toho ustrojil a už tehdy jsem byl Burianovi trošku podobnej. Byl jsem dlouhej a hubenej. Dneska už hubenej nejsem, ale tenkrát jo. A proto jsem taky potom začal s Burianem.“

Ve svých vystoupeních si už ale určitě nevystačíte pouze s tím, co vzešlo od Vlasty Buriana?

„Hodně už tam dávám i svoje fóry. Převádím to, že jako to možná řek Vlasta Burian. I když těžko říct, někteří lidi říkají, že ty moje fóry jsou takový jako trošku přisprostlý. Nebudem říkat vulgární, k tomu se na jevišti nesnižuju. Vlasta Burian byl známej tím, že nikdy za celý svůj život nemluvil neslušně. Takže by některé moje fóry asi neříkal. Ale já je říkám, protože se jim lidi smějou.“

Často moderujete pořady s harmonikou…

„Dalo by se říct, že pravidelně. A už je mi to tak trošku trapný, jsou tam furt ty samý lidi. Ale jezdil jsem osm let se souborem, zpívaly se ty samý písničky, říkaly ty samý fóry a pořád to lidi brali. A my jsme se museli tvářit, jako že to děláme poprvé. To je vlastně naše profesionální povinnost.“

Co vy a harmonika?

„Já jsem vlastně bejvalej harmonikář. Jako malej kluk jsem se učil na klavír a na harmoniku. Odmalička jsem tenhle nástroj měl rád. Vždycky tam, kde hrála harmonika, bejvalo veselo. Taky jsem zpíval už jako kluk, tak to s tou harmonikou mám tak nějak zafixovaný. I ve svým pokročilým věku.“

Kterou písničku máte nejraději?

„Já jich mám rád tisíce. Ale když jsem takovej trošku jako v náladě, tak zpívám, já nevím, jak je to možný, „Spadl lístek z javora“.“

Mluvil jste o tom, že jste kdysi hrával na harmoniku, neláká vás někdy vzít ji znova do rukou?

„Na to už jsem tak tvrdej, že už bych ji ani neudržel, natož abych něco zahrál. Pak jsem hrál i na klarinet a na saxofon a jako klarinetista a saxofonista jsem taky skončil. Taky jsem chtěl zpívat, protože zpěvák to má nejjednodušší. Zavře hubu a má zapakováno. A žádný tahání se s harmonikama. A záviděl jsem těm, co hráli na pikolu. To se strčí do kapsy a jdete.“

Hudební scénu Pavel Kopecký opustil, ale Vlasta Burian mu zůstal. Dostal se mu pod kůži natolik, že když se s Pavlem Kopeckým setkáte, můžete si s klidným svědomím říct. „Potkal jsem krále komiků“.