Pouhých devět členů má jimramovský klub filatelistů. Na více než tisícový městys to není nikterak vysoké číslo. Ale i v malém počtu se toho dá hodně dosáhnout.

„Spolupracujeme se žďárskými filatelisty, máme s nimi takovou družbu. Posílají nám svůj zpravodaj, my zase jezdíme na jejich výstavy. Je s nimi velmi dobrá spolupráce,“ říká Jan Krejčí, mezi jehož sběratelské zájmy patří hlavně bohemika.

Co si pod tímto pojmem máme představit?

„Jsou to náměty mající vztah k České republice na zahraničních známkách. Například naše vlajka vyšla na známkách USA, Polska, Maďarska, NDR, SSSR, Nikaragui, Mongolska, Kuby, Brazílie a tak dále. Sbírám ale i Českou republiku, Německo a také savce na známkách.

Chráněná krajinná oblast ve spolupráci s Českou poštou vydala známku ke čtyřicátému výročí svého založení a jako námět byl vybrán vrchol nad Jimramovem – Prosička. Proč podle vás vybrali právě tuto lokalitu?

„Myslím si, že je to velmi fotogenický a navíc skvělý vyhlídkový bod. Výhled od kříže na vrcholu Prosičky směrem ke Sněžnému je jeden z nejkrásnějších tady. Tento skalní útvar je v katastru obcí Borovnice a Jimramov, takže se o něj tak nějak dělíme. Se zdejšími ochranáři se znám už řadu let a občas si spolu vyrazíme do přírody.“

Ke stejnému účelu jako známka bylo vydáno i příležitostné poštovní razítko…

„Jeho autorem je pan Pelikán, což je klasický výtvarník razítek pro žďárský klub. Na razítku je vyobrazena tolije bahenní (parnassia palustris), kterou mají ochranáři ve znaku.“

To ale není první příležitostné razítko, na němž je uveden přímo Jimramov jako místo odeslání.

„Před pár lety jsme tu slavili výročí Jana Karafiáta a tehdy se žďárští filatelisté postarali o vydání dopisnice. Na přitištěné známce byl portrét Jana Karafiáta a byla také používána dvě příležitostná razítka. Jedno mělo text „160. výročí narození – Jan Karafiát“ a druhé „Broučci – 130 let od prvního vydání, křest příležitostné dopisnice“. Takže razítko ke čtyřicátému výročí CHKO Žďárské vrchy je už třetí jimramovské příležitostné razítko.“

Proč jsou příležitostná razítka filatelisty tolik ceněná?

„Protože se s nimi razítkuje pouze po časově omezenou dobu. Naše poslední příležitostné razítko nese datum 19. 6. 2010 a pouze v tento den mohou zájemci získat jeho otisk. Proto už dlouho před tím přicházely objednávky od různých spolků filatelistů, které chtějí získat tento suvenýr. Filatelie má spoustu oborů, ale pro ty, kteří jsou zaměřeni na příležitostná razítka nebo na známky s touto tématikou, je to velice výjimečná příležitost.“

Vzpomenete si, které příležitostné razítko bylo u nás vydáno jako vůbec první?

„První příležitostné razítko bylo na našem území ještě dřív, než byla v roce 1850 vydána první poštovní známka Rakouska-Uherska. Mezi listopadem 1848 a březnem 1849 zasedal v Kroměříži rakouský říšský sněm, takže v tomto čtvrtletí byly zásilky poslanců razítkovány příležitostným razítkem. Druhé příležitostné razítko je z roku 1880 - k výstavě v Těšíně, další 1891 k Jubilejní všeobecné zemské výstavě v Praze atd. A prvního příležitostné razítko Československa bylo použito 24. 8. 1919, s textem "Sokolský slet ve Znojmě".“

Jimramov má už tři příležitostná razítka. Myslíte si, že tuto sérii doplníte ještě o nějaké další?

„Myslím, že nám to asi nevyjde. Filatelistů tady ubývá a hlavně stárneme. Mladí už o to takový zájem nemají, více je zajímají počítače. A vůbec sehnat nějaké známky je taky už složitější, protože se dnes více vyřizuje pošta e-mailem. Ani já už zdaleka tolik dopisů nepíšu a neposílám klasickou poštou.