Jak se slaví na Rokytně

Oslavy na vesnicích se od těch městských o něco liší. Nejsou sice tak velkolepé a načančané, zato se do jejich přípravy a organizace zapojuje mnohem více nadšených dobrovolníků. Jsou prostě uchystány s láskou a od srdce.

 


Dlouho před termínem oslav je nutné všechno uklidit, natřít, opravit a kdo ví, co ještě. Všichni zúčastnění žijí jen pro den Dé. Debatují a rokují, jak by mělo co vypadat. Co člověk, to názor. A dojít k nějakému schůdnému kompromisu je občas zkouškou trpělivosti a schopnosti ustoupit a přistoupit na dohodu.

 

Rokytenská oslava sto deseti let trvání zdejšího sboru dobrovolných hasičů přicházela na svět krůček po krůčku, za pomoci mnoha ochotných rukou. Výletiště Obůrka dostalo nový kabát a v místní hasičárně dokonce vznikla „Pamětní síň“. Světlo světa spatřila i knížka, jejímž hlavním tématem nebylo nic jiného, než samo Rokytno.

 

Konečně nastala neděle, 4. července. Zvýšený ruch a šum, hlavně v okolí místní hasičárny, tu kde kdo zaznamenal už od božího rána. Poslední přípravy a pak už přišly chvíle slavnostní. Vítání přijíždějících okolních sborů a významných hostů, mezi nimiž nechyběla ani senátorka Dagmar Zvěřinová a místostarosta Nového Města na Moravě Stanislav Marek. Každý sbor i host dostal pamětní list, upomínkovou láhev rumu a publikaci o Rokytně.

 

Slavnostní nástup hasičů ve vycházkových uniformách, nezbytné projevy, kvůli panujícímu vedru zkrácené na minimum a pochod směr Obůrka. Průvod, v jehož čele jela prastará stříkačka tažená párem koní a doprovázena hasiči v historických uniformách, překonal půlkilometrovou vzdálenost od Rokytna k výletišti na Obůrce poměrně hravě.

 

 Teprve tady si mohli všichni sundat saka a povolit kravaty. Začínala volná zábava. K poslechu i tanci hrála oblíbená „Zuberská šestka“. Hasiči hasili žízeň pivem i točenou kofolou, kdo chtěl, mohl si zakoupit balíček cukroví, které napekly rokytenské hospodyňky. Kdo neměl chuť na sladké, zamířil k udírně, kde na něj už čekala uzená kýta nebo klobása.

 

Oslava sto deseti let rokytenského hasičského sboru se jedním slovem povedla. Hasiči ukázali, že se UMÍ bavit. Pro všechny organizátory to byl hojivý balzám na únavu z minulých dní příprav. A pokud se snad přece jen něco nepovedlo, nevadí. Hlavně že nakonec byli všichni spokojeni.