Nový Jimramov je malá obec na Vysočině, choulící se v těsné blízkosti svého většího bratra – městyse Jimramov.

 

Pokud si ale myslíte, že malá vesnička nemá co nabídnout a nemůže ničím překvapit, pak jste na omylu. Své o tom ví rentiér, dále pak galerista, ubytovatel, vlekař, zedník, tesař, zahradník a především umělecký truhlář v jedné osobě Ivo Fiala.

 

Právě jsme vyjmenovali všechno, co jste, ale mě by také zajímalo, co nejste.

„Co nejsem? Nejsem úředník. To teda určitě ne. Tuhle práci nenávidím.“

 

Tak to asi nejste sám, i když na druhou stranu někdy se to dělat musí. Jak jste se dostal do Nového Jimramova?

„Manželka tu zdědila statek a společně jsme jej opravili. A protože jsme nechtěli hospodařit, tak jsme se pustili do rekreací a s tím také souvisí všechny další aktivity, které tady máme.“

 

A co všechno tu máte? Pochlubte se.

„Je toho hodně. Máme tu tenisový kurt, volejbalové hřiště, bazén, hydromasážní vanu, pingpongový stůl, saunu, galerii, divadlo, tenisový bar a teď nově budu chystat baňu a pelešárnu.“

 

Baňu?

„Ano, to je vlastně ruský způsob sauny. Byli jsme s manželkou v Litvě a hrozně se nám tam líbilo. Tak se do toho pustíme.“

 

Jak to vlastně vypadá?

„Není to finská sauna, která je suchá. V bani se tak nějak potýkáte s párou a je to velmi příjemné, protože se uvážou vichty a jeden druhého vzájemně mlátí. Je to velmi sympatické, především když já můžu mlátit opačné pohlaví. To je prostě nádherné.“

 

Takže doporučujete pro rozhádané manžele?

„Ne, ne, ne. Naopak. Pro manželství, které je v naprostém pořádku. Dobré manželství přece zvládne i nějakou tu ránu.“

 

Vy máte kromě už vyjmenovaného také galerii.

„To je moje největší radost. Jiným věcem dávám více času, ale galerie je moje potěšení.“

 

Vybíráte si, která díla a kterého malíře budete vystavovat?

„Rozhodně se nestavím do role odborníka na umění. Vybírám si, ale jen citem. Beru umělce, jejichž díla se mi líbí. Ale rozhodně to nerozlišuji na úroveň výšky kvality toho či onoho umělce. To rozhodně ne.“

 

A kteří umělci jsou vám blízcí?

„Všichni, které jsem vystavoval. Jura Plieštik, Honza Svoboda, Miroslava Špačková, Petr Špaček, Karel Musil, Petra Palcová, Rudolf Němec, Jirka Hubáček, Miloš Sláma, akademický malíř Tomáš Smetana, řezbář Jarda Břečka a já, protože já se taky vystavuju, taky jsem řezbář.“

 

A když se vystavujete, tak se i prodáváte?

„Neprodávám, zatím jsem neprodal nic. Dělám to jen pro radost, a když něco udělám a někomu to dám, tak z toho mám větší radost, než kdybych to prodal. Takže se vlastně rozdávám.“

 

Koho vystavujete nyní?

„V současné době tu mám, až do poloviny srpna, výstavu obrazů Jana Svobody. Je to malíř z Radňovic a zároveň taky můj kamarád. Je to velmi dobrý malíř, o jeho obrazy a potažmo i o výstavu je velký zájem. Mám z toho radost.“

 

Jan Svoboda má smysl pro humor a své vernisáže si uvádí sám. Jak to bylo u vás?

„Přesně tak, jak říkáte. Svou vernisáž si uváděl sám. Já mám podobný smysl pro humor, alespoň si to myslím, takže jsem přišel se svou troškou do mlýna malým vystoupením. Ale jinak si to Honza uvedl sám a bylo to s humorem a nadsázkou.“

 

Vy si umělce vybíráte podle vlastního vkusu. Zůstává pak některé z jejich děl u vás?

„Snažím se, aby mi tu od každého autora, který tu vystavoval, něco zůstalo. Takže pokaždé něco koupím. Mám to pak ve své soukromé sbírce.“

 

Když byste chtěl někoho nalákat do Nového Jimramova, co byste mu doporučil?

„Boží klid, v současné civilizované společnosti určitě vzácnost. V zimě bych doporučil sjezdovku, protože je tu nejlepší sjezdovka na Vysočině. A to co do svahu, tak i co do obsluhy. Tu samozřejmě děláme my. Dá se tu i na běžkách, i když samozřejmě Novoměstsko je pro tento sport o něco vhodnější. Letních aktivit je tu strašně moc. Je tu říčka Fryšávka, která je plná ryb. Můžete tu zahlédnout i ledňáčky. Je to řeka s nádherně čistou vodou. K tomu tady máme i stejně čisté ovzduší. Stojí tady nedaleko zřícenina hradu Štarkov a skála Prosička, kde se dá provozovat horolezectví. Houbaření a procházky jsou samozřejmostí. Obcí prochází červená turistická značka, takže spojení na všechny nejdůležitější turistické body Vysočiny. Ta má tu výhodu, že uspokojí jak náročné, tak i ty co mají rádi pohodu. A letos zvu všechny na sluníčko, protože letošní léto v Novém Jimramově je prostě nádherné.“

 

Takže aktivity všeho druhu.

„To ano. Jo a ještě kola, na ty jsem zapomněl. Tento kraj je stvořen především pro cyklisty. Silnice nejsou přeplněny auty, takže jsou vhodné i pro cykloturistiku.“

 

Vy ale nejste přímo z Nového Jimramova, pocházíte z Nového Města na Moravě. Jak se vám líbí život na vesnici?

„Rozhodně bych neměnil, vesnice má své velké kouzlo. Vrátit se jednou za čas do města je sice také příjemné, ale já, zvláště v poslední době, tady trávím naprosto rozhodující čas. Snažím se sem dotáhnout i kulturu, která možná někde na vesnici chybí. Zrovna teď v sobotu jsme tu dělali filmový festival. Promítaly se tři filmy, které komentoval pan Zabloudil z filmového klubu ze Žďáru nad Sázavou. Mluvili jsme o filmech, popíjeli pivo, opékali buřty, prostě kultura se vším všudy.“

 

Život na vesnici rozhodně není nuda, jak by se někomu snad mohlo zdát. Je tu prostě všechno. Práce i zábava. Příležitost ke sportování. A nechybí ani kultura. Jen si ji tu většinou musí sami zajistit a realizovat. Ale pak to opravdu stojí za to.