„Svatováclavské vojsko spí. Ještě není čas, aby vstalo. To bude ve chvíli největšího nebezpečenství, až se na naši vlast sesype tolik nepřátel, že by celé království roznesli na kopytech svých koní,“ píše Alois Jirásek ve slavné pověsti o Blanických rytířích.

Ale nejen Češi mají své Blanické rytíře. My na Moravě je máme také. A dokonce je můžeme spatřit na vlastní oči! Nejsou sice z masa a kostí, ale existují. Jsou ukryti v jeskyni pod kopcem velmi něžně nazývaným Milenka.

Pod Milenkou, na samém okraji obce Rudka, nedaleko Kunštátu spí věčným spánkem bojovníci vytesaní v pískovci. Jsou tu i se svým vůdcem, neboť svatý Václav (samozřejmě na koni) na své vojsko majestátně dohlíží. Kromě něj tu je také Sněhurka a její trpaslíci, což českým Blanickým rytířům jistě chybí. A vchod do jeskyně stráží obrovský lev.

Autorem všech vyjmenovaných gigantických postav je sochař samouk – Stanislav Rolínek. Vyučený čalouník onemocněl záhy tuberkulózou plic. Představa blízké smrti mu dala křídla a pomohla mu dokonale rozvinout talent ukrytý zatím někde hluboko uvnitř. Jeho prvním nářadím byla hasičská sekerka a půlka starých nůžek na stříhání ovčí vlny.

Jeho tvůrčímu zápalu velmi pomohlo setkání s Františkem Burianem. Tento dlouholetý kunštátský starosta a podnikatel Rolínkovi pomohl vytvořit dílo, které dodnes obdivují zástupy očarovaných návštěvníků.

Kdysi tu ale bývalo soch o něco více. Snad nejslavnější z nich byla skulptura Tomáše Gariqua Masaryka. Deset a půl metru vysoká, vážila šest set tun a byla vytesána z jednoho kusu kamene. Rozměry vskutku překvapivé představíme – li si, že jako předloha sloužila Rolínkovi obyčejná padesátihaléřová poštovní známka. Za druhé světové války muselo být, bohužel, toto monumentální dílo zničeno, přestože byly uskutečněny nemalé pokusy o jeho záchranu.

Stanislav Rolínek pokračoval ve své práci v jeskyni. Ale smrt jej zastihla dříve, než stačil své dílo dokončit. Přesto tu po něm zbylo mnoho krásného. Mimo jiné i Blaničtí rytíři, kteří „čekají na chvíli největšího nebezpečenství, až se na naši vlast sesype tolik nepřátel, že by celé království roznesli na kopytech svých koní.“ Pak teprve svatý Václav zavelí a rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory, aby bránili utiskovaný národ.