Historické pohlednice mají své kouzlo. Při jejich prohlížení se před námi najednou zjevuje město tak, jak jej viděli naši předkové.

 

Někdy už si ani nedovedeme představit, jak se některá místa postupem času změnila. A naopak, jiných jako by se zub času vůbec nedotkl. Chcete-li se přesvědčit, jak procházelo vývojem Nové Město na Moravě, pak si nenechte ujít novou publikaci nazvanou „Nové Město na Moravě na starých pohlednicích“.

„Je tu sto čtyřicet šest fotografií. Všechno jsou to pohlednice, které vyšly v rozmezí od devadesátých let devatenáctého století až do roku 1945. Ale data jsou pouze orientační, neboť data v záhlaví každé pohlednice udávají pouze datum jejího vydání, ne čas pořízení záběru.  Každou pohlednici doprovází rozsáhlý text, který nejen vysvětluje, co pohlednice zobrazuje, ale pokud se podařilo sehnat nějaké prameny a literaturu, tak upřesňuje, kdo v těchto místech bydlel, jaká zajímavá událost se k této lokalitě váže a podobně,“ říká autorka textů, vedoucí Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě Sylva Tesařová.

„Protože nejsem zdejší, tak jsem občas dlouho hledala, které místo je na pohlednicích vyobrazeno. Ale tím, jak jsem jich zpracovávala více a více, tak jsem se do problematiky dostala natolik, že teď už snad poznám úplně všechno,“ pochlubila se vedoucí muzea, která se prostřednictvím starých pohlednic dostala do všech novoměstských zákoutí.

Nejvíce dopisnic samozřejmě zobrazuje centrální Vratislavovo náměstí, které zůstalo od počátku devatenáctého století takřka nedotčeno. Naopak největších změn doznala ulice Masarykova, zejména její východní strana. „Změna postihla i Komenského náměstí. Původní kašna se tu dlouho neohřála, dnes už si ji jen málokdo pamatuje, i když se začíná uvažovat o jejím znovuzřízení. Ale Komenského náměstí utrpělo největší zásahy v době, kdy na jeho východní straně (dnešní Masarykově ulici) byly vybourány měšťanské domy, například hotel Německý a místo něj byla v osmdesátých letech postavena úplně nová zástavba,“ přibližuje stav dalšího z novoměstských náměstí Sylva Tesařová.

Kromě Vratislavova náměstí se v knize také poměrně často objevuje lokalita Tři kříže nazývaná také  Kaplisko, či Kalvárie. A velmi oblíbeným místem k fotografování byl i malý kostelíček na katolickém hřbitově.

Pohlednice vyobrazené v publikaci byly zapůjčeny ze sbírek novoměstského sběratele Ivana Remeše. Na mnohých je možné na přední straně přečíst ručně psané poznámky, například „Přijedu nejspíše v sobotu poštou. Váš Stanislav“ nebo „Srdečné blahopřání k vzácným jmeninám.“ I k tomu má vedoucí muzea vysvětlení: „Přibližně do roku 1906 se používaly dopisnice s dlouhou adresou. To znamená, že a adresa zabírala celou jednu stranu a text se psal k obrázku nebo k fotografii. Moc místa tam nebylo, a proto někde vidíme, že text je nahuštěn okolo celé fotografie.“

Kniha vyšla celkovým nákladem tisíc pět set výtisků a v Novém Městě na Moravě je možné ji zakoupit na třech místech. Jednak v Horáckém muzeu, pak v informačním centru a knihkupectví Kniha Trojan. Pořizovací cena je tři sta devadesát pět korun.