„Nové Město nebylo k poznání, jak se vyšňořilo, vyparádilo. A kdo ještě v neděli ráno prohlížel výsledek horečnaté práce posledních dní, jistě i sám pocítil určité nadšení, jistý pocit pýchy a radostného očekávání. Bylo lze být pyšný na naše město, celé obalené svěží zelení, plné svátečního ruchu a pestrých barev krojů a uniforem.“ Takto začíná článek v Horáckých listech věnovaných návštěvě Tomáše Garrigua Masaryka v Novém Městě na Moravě 17. června 1928.

Nové Město na Moravě navštívili pouze dva prezidenti. Jednak už zmiňovaný Tomáš Garrigue Masaryk a před nedávnem další hlava státu – Václav Klaus. Nutno podotknout, že jemu se v místním periodiku věnovalo mnohem méně pozornosti.

Pojďme se na jejich návštěvy podívat trochu blíže. „Ověnčené vozy zpívající mládeže a Sokolů, přeplněné autobusy a nákladní auta, kola, kočáry – vše jako o závod sváželo nové a nové návštěvníky.“  Jak je vidět, zájem občanů spatřit „tatíčka Masaryka“ byl opravdu veliký. Dobové fotografie dokládají přeplněné náměstí. I přes značnou zimu se tu sešlo tolik lidí, jako nikdy před tím.

Prezident dorazil s dcerou Alicí a doprovodem s třičtvrtěhodinovým zpožděním ve čtvrt na jednu. Jeho příjezd ohlásily tři rány z děla. „Nadšené volání a vítání, zraky všech jsou upřeny na vzácného hosta, který v čele své družiny kráčí k tribuně. V prostém hnědém plášti, ve svém měkkém hnědém klobouku, se nám zdá být takový prostý, opravdu jako jeden z nás. Nešíří kolem sebe nádheru, okázalost a lesk; ale jeho obličej, pohled jeho oka hned prozrazuje velikost ducha, bystrého a kritického myslitele, který dovede vidět až do ledví.“ Takto obdivně a nadšeně popisuje autor článku „svého“ prezidenta.

Náhle zazněly z vrcholu kostelní věže první tóny hymny. A hned na to začínají proslovy, kde kdo chce pana prezidenta uvítat. Zástupci městské rady, legionářů, hasičů, Sokolů i Orlů. Kromě jiných pozdravil prezidenta i občan z nedalekých Petrovic, výměnkář Josef Bukáček. Uvítal jej slovy:

„Milý a upřímný pane prezidente! Vítám vás k nám srdečně za všechny naše horské vesnice. Naši Horáci vám děkují za to, co jste pro nás udělal, děkují vám za návštěvu. Jsme hrdí a pyšní na to, že se za nás, chudé Horáky, nestydíte. Pán Bůh vám za všechno oplatiž sám.

Pane prezidente, dovolte, abych vás po starodávnu uvítal chlebem a solí. Prosím ukrojte si hodně dokola a pojezte kousek horáckého černého chleba. K tomu vám všichni ze srdce přejí, aby vám sloužilo ke stálému zdraví.“

Děvčata v krojích pak podala Masarykovi chleba, ale na nůž se jaksi pozapomnělo. Dědoušek Bukáček si poradil snadno. Vytáhl z kapsy kudličku, otřel ji o rukáv a podal ji panu prezidentovi, který si ukrojil, krajíček posolil a ochutnal. A pak už odkráčel úzkým špalírem kolem školy do sokolovny. Tam už stála další slavobrána, kterou vystavěli pro svého prezidenta členové Sokola.

V sokolovně čekaly Masaryka další proslovy a pak hodinka odpočinku a slavnostní oběd. Čím pana prezidenta Novoměšťáci pohostili, to už se asi nedozvíme. Před sokolovnou koncertovala po celou dobu oběda vojenská hudba. Tomáš Garrigue Masaryk tu z rukou starosty města Rudolfa Litochleba obdržel také dárek. Byl jím obraz místního malíře Josefa Jambora – pohled na Vysočinu od chaty na Harusově kopci.

A pak už zamířil prezident se svým doprovodem do Žďáru nad Sázavou. Cestou se ale ještě zastavil ve Slavkovicích, kde navštívil statek senátora Sáblíka. Svou návštěvu stvrdil podpisem do pamětní knihy rodiny Sáblíkovy.

„Snad se bude naše vítání zdát trochu chladné, málo nadšené; pravda, nebylo mnoho křiku a volání, ale myslím, že tím srdečněji, upřímněji jsme vítali každý pana prezidenta sami pro sebe, ve svém nitru, bez okázalých projevů vnějších,“ říká na adresu novoměstských autor článku v Horáckých listech.

V roce 1928 to sice byla první návštěva prezidenta v Novém Městě na Moravě, ale už druhá návštěva Tomáše Garrigue Masaryka. Ten sem zavítal poprvé v srpnu roku 1906. Tehdy byl Politickým spolkem pro okres Novoměstský pozván univerzitní profesor Masaryk, aby promluvil o Karlu Havlíčku Borovském. Na dva tisíce lidí se sešlo na jeho přednášku na Vratislavově náměstí.

Václav Klaus, druhý prezident, který svou oficiální návštěvou poctil Nové Město na Moravě, zde také nebyl poprvé. Jeho dřívější setkání s městem a jeho občany se konalo v rámci slavných zimních sportovních závodů – Zlaté lyže.

Návštěvu Václava Klause určoval „minutovník“, který naprosto striktně řídil prezidentovy kroky:

12.40 – 13.20 – Návštěva firmy Sporten: Pan prezident s chotí a doprovodem přijeli přesně. Hned u brány se setkali se starostkou města Zdeňkou Markovou s manželem a s ředitelem Sportenu Jánem Hudákem. Společně si pak prohlédli výrobní haly. Návštěva firmy byla velmi rychlá, pan prezident neměl ani chvilku času, aby si pohovořil se zdejšími zaměstnanci. Snad nejvíce jej překvapilo, že je jich tu poměrně málo. Ředitel firmy mu tuto skutečnost vysvětlil plnou automatizací výrobních linek. Václav Klaus nakonec obdržel dárek – co jiného, než lyže.

13.25 – 15.00 Slavnostní oběd: Místem konání byl novoměstský hotel SKI. Tentokrát známe i pokrmy, jimiž byl prezidentský pár poctěn. Podávala se zauzená kachní prsa na salátu ze zelených fazolek, domácí hovězí vývar se zeleninou a nudlovou taštičkou plněnou dušenou oháňkou, pečený candát po domácku a jako dezert jogurtové knedlíky a vanilková zmrzlina. Oběda se účastnil i hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek s chotí, starostové obcí s rozšířenou působností a organizátoři lyžařských a biatlonových závodů. Přípitky, společné foto a už čeká prezidentský pár odjezd na Vratislavovo náměstí.

15.05 – 15.45 Setkání s občany: Tady už „minutovník“ zaznamenal první malou trhlinku. Příjezd prezidenta s doprovodem se asi o deset minut opozdil. Vratislavovo náměstí je plné deštníků – ani tentokrát počasí příjezdu hlavy státu příliš nepřeje. Lidí se schází hodně, přesto není centrální část Nového Města na Moravě ani zdaleka plná.

Novoměšťáci vítají svého prezidenta hlasitým potleskem. Následuje vystoupení bubeníků a žákyň tanečního oboru Základní umělecké školy Jana Štursy. Nezbytné projevy a pak už prostor pro otázky občanů. Nejvíce zvědavosti projevují samozřejmě děti. Pár minut na autogramiádu, při níž manželka hlavy státu využívá chvilky volna a vstupuje mezi občany. Dostává otevřené dopisy i dárky. Pro každého má milý úsměv a vlídné slovo.

15.30 Setkání se členy zastupitelstva města, řediteli příspěvkových organizací, škol, předsedou mikroregionu Novoměstsko a zaměstnanci MěÚ: Před radnicí vítají prezidenta a jeho družinu novoměstské seniorky. Namísto tradičního chleba se solí jsou podávány koláčky – makové, povidlové i tvarohové. Na radnici pak jsou hostům představeni zastupitelé města stejně jako zaměstnanci úřadu, zástupci podnikatelů a občanských sdružení a také „malostarostové“. Toto slovo prezidenta zaujalo natolik, že se k němu po projevu starostky znovu vrací. Novoměstská starostka Zdeňka Marková vysvětluje, že takto jsou nazýváni předsedové osadních výborů místních částí Nového Města na Moravě. Reakce pana prezidenta nutí k úsměvu všechny přítomné, protože okamžitě začíná paní starostku nazývat „velkostarostkou“. A následně sděluje, že je to pěkná tečka za třídenní návštěvou Vysočiny.

Nechybí ani dary, které Nové Město na Moravě věnuje hlavě státu jako upomínku na letošní návštěvu. Grafický list Jiřího Plieštika, ručně malovanou kravatu a šátek z umělecké dílny Petra Kvíčaly. Následuje podpis do pamětní knihy Nového Města na Moravě, slavnostní foto s Vratislavem z Pernštejna a jeho paní – Marií Manrique de Lara.

15.45 Odjezd: Tady už „minutovník“ dokonale selhává. Prezidentský pár s doprovodem využil práva „akademické čtvrthodinky“. Příjemné setkání na radnici je nicméně nutné ukončit a pokračovat dál. Na řadě je poslední zastávka prezidentské cesty po Vysočině – Netín.

Podtrženo, sečteno: Návštěva prezidenta je vždy velkou událostí v životě města. Časy se ale mění a s nimi i oslavy a vítání osobností. Tomáš Garrigue Masaryk byl přijat v Novém Městě na Moravě s veškerou pompou a slávou. Byly mu stavěny slavobrány, lidé z města ani okolních vesnic si nenechali ujít příležitost pohlédnout svému prezidentovi do očí. Místní (novoměstský) tisk mu věnoval hned několik stran, na kterých byla návštěva shrnuta od A až do Zet. Přesto si lidé vyčítali, že mohli být mnohem srdečnější.

Pro Václava Klause se nestavěly slavobrány a ani zájem novoměstských občanů nebyl takový, jaký by si hlava státu asi zasloužila. Možná to bylo způsobeno „přesycením“ veřejnosti různými událostmi, snad byly na vině i rozpory politických stran a konflikty, které musel prezident řešit. Přesto byla návštěva Václava Klause v Novém Městě na Moravě svým způsobem důstojná. I když ruku na srdce, jiné události dokáže Nové Město na Moravě zviditelnit mnohem více.