Prvotním místem výskytu netýkavky žláznaté byly Himaláje, konkrétně jejich západní část. Ovšem rostliny, které jsou pro svou domovinu typické a žádané, mohou v jiných lokalitách způsobit doslova katastrofu.

Netýkavka žláznatá se do Čech dostala už v první polovině devatenáctého století. V zámecké zahradě V Červeném Hrádku u Jirkova byla pěstována jako rostlina okrasná. Projevila značnou odolnost a v roce 1896 už bylo zaznamenáno její první zplanění. Brzy poté se začala objevovat prakticky po celém území a to jak v Čechách, tak i na Moravě a ve Slezsku.

Na svá stanoviště nemá netýkavka žláznatá žádné přílišné nároky. Lze ji najít na rumištích, u hřbitovních zdí, u plotů a zahrad stejně jako na březích vodních toků. Vyhovují jí především vlhká stanoviště.

Původní druhy se většinou jejím invazivním sklonům plně podřídí. Dalo by se říct, že bývají okamžitě utlačeny. Vysoký vzrůst netýkavky žláznaté je její největší předností a tak nižší rostliny a traviny nemají vůbec žádnou šanci.

Přestože velkou výhodou této mohutné byliny je její nektarodárnost, může se to v jistém smyslu jevit i jako nevýhoda. A to opět zejména pro jiné rostliny. Opylovače lákají velké a příjemně barevné květy netýkavky a na skromnější a méně nápadné druhy se tak nedostane.

S netýkavkou se čím dál více setkáváme i ve Žďárských vrších. Právě zde se snaží ochranáři o zachování přírodních lučních společenstev s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Jednou z možností, jak udržet stávající stav je i pravidelné ruční kosení zejména podmáčených luk. „Celkem se nám tento rok podařilo takto pokosit sto čtyřicet hektarů,“ sdělil mluvčí Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Jaromír Čejka.

S pravidelným sečením a údržbou luk v CHKO úzce souvisí i naše stará známá – netýkavka žláznatá. „Je to nezvaný host, který se šíří podél vodotečí. K nám přišel z horního toku řeky Svratky. Lokalit, kde je možné jej nalézt, jsou už desítky. Příkladem jsou například louky u potoka Staviště u Žďáru nad Sázavou nebo louky u Fryšávky pod Fryšavou,“ hodnotí situaci Jaromír Čejka.

Boj s netýkavkou je během na dlouhou trať. V podstatě nepomůže nic jiného, než vysoké rostliny pravidelně několikrát ročně neustále kosit tak, aby se zabránilo jejich vysemenění, což potvrzuje i mluvší Správy CHKO Žďárské vrchy: „Tato rostlina se šíří velmi rychle a jediná možná ochrana je její likvidace. Kdybychom tomu nechali volný průběh, pak by se postupně rozšířila a nám by se už nepodařilo zachránit původní druhy, jako jsou například prstnatce, vachty, stavače, suchopýry a další.“

Posečená louka u Fryšavy, vzadu viditelný porost netýkavky žláznaté.