Aniž by počkala na pověstného bílého koně svatého Martina, začala Brigita sama pohazovat první sněhové vločky po krajině.

Vloni sice napadla sněhová pokrývka už o něco dříve, přesto je na sníh ještě poněkud brzy. Většinou s ním všichni počítají až na počátku listopadu. A stejně tak s ním zřejmě ještě nepočítala ani příroda. Listí pořád ještě zplihle visí na stromech, tráva se vesele zelená, zvířata se nestihla uložit k zimnímu spánku.

Zima už má přesto nárok vystrkovat růžky, vždyť co nevidět propukne naplno. Konec konců, kdo by neměl rád bílé Vánoce? Nebo už zmíněného Martina, který by měl přijet na svém oblíbeném bílém koni?

21. října ale nemá svátek pouze Brigita. Své jmeniny slaví také Voršila neboli Uršula. A podle pranostiky prý „svatá Voršila zimu posílá,“ což by letošnímu jednadvacátému říjnu opravdu odpovídalo.

Další lidové moudro praví, že: „svatá Uršula perličky rozsula; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala“. Pokud bychom sněhové vločky považovali za Uršuliny perličky, pak musíme dát pranostice za pravdu. Do večera totiž nezbylo po sněhovém poprašku ani památky.