Svatý Havel je nejen pomocníkem nemocných s horečkou, ale, světe div se, také patronem kohoutů, hus, kuřat a ptáků všeho druhu.  

Mnich Havel, pocházející z Irska, býval oblíbeným světcem a byl dokonce považován za průkopníka křesťanství. Zřejmě proto, že zůstal vždycky jen mnichem, nikdy nepostoupil v hierarchii dále, nikdy se nestal opatem ani biskupem.

Jako misionář se z rodného Irska dostal do Francie a pak do Švýcarska. Tam se usadil na břehu Bodamského jezera. Jeho domovem byla poustevna, poblíž které pronášel svá kázání.

Podle pověsti jej prý požádal vévoda jménem Gunzo, aby zbavil jeho dceru zlých duchů. Před ním už se o to pokoušeli dva biskupové, ale ani jeden se nemohl pochlubit úspěchem. Teprve Havel dívce pomohl. Zlí duchové jí prý vyletěli z úst v podobě černého ptáka. Proto je také svatý Havel patronem kohoutů, hus, kuřat, prostě ptáků všeho druhu.

Den svatého Havla připadá na šestnáctého října. A i k němu se vztahuje spousta lidových pranostik. Tak například se tvrdí, že „suchý Havel oznamuje suché léto“ A naopak „nalévá-li Havel, bude horké léto“. Na svatého Havla bychom prý také měli mít zelí doma a všechno ovoce v komoře. Dobytek se ale v tento den vyhánět na pastvu nemá. Proč, to už pranostika nepraví.

Podle toho, jaké počasí je na den svatého Havla, je prý také možné předpovídat zimu. Další z lidových moudrostí totiž praví, že „jaký den svatý Havel ukazuje, taková zima se objevuje“. A také „déšť na Havla věstí déšť na Vánoce.“

Takže už teď můžeme s téměř stoprocentní jistotou říci, že zima bude plná srážek, Vánoce nám proprší a léto bude v příštím roce zaručeně horké.