Martinské hody se v Zubří konají jednou za čtyři roky. Jedinou výjimkou v historii byl rok 2000, kdy nové milénium uctili zuberští i touto dlouholetou tradicí.  

„Kdybychom pořádali Martinské hody každý rok, tak určitě nebudeme mít tolik nápadů, jako když je uskutečníme jednou za čtyři roky. Konají se vždy po obecních volbách, okolo svatého Martina,“ vysvětluje dlouhé přestávky mezi jednotlivými akcemi starosta Zubří Jiří Havlíček.

Příprava Svatomartinských hodů trvá přibližně dva měsíce a podílí se na ní nejméně deset nadšenců. Všechno musí být perfektní. Je nutné dát dohromady a zveršovat kázání, musí se vymyslet nosné téma, vyrobit speciální vozidlo, sehnat berana a další a další podstatné maličkosti, které zaberou spoustu času. „Manželky a přítelkyně jsou v tuto dobu většinou neustále naštvané,“ prozrazuje stinnou stránku příprav Jiří Havlíček.

Samotné hody jsou ale díky perné dvouměsíční práci pořadatelů jednou z nejkrásnějších akcí roku. Začínají už v sobotu, kdy se sejde mužské osazenstvo a společně v lese skácí strom a postaví na návsi májku. Tím je sobotní dřina odbyta a následuje už jen zábava. A to doslova a do písmene. Místem konání je tentokrát zdejší hostinec, kde muzikanti vyhrávají až do pozdních ranních hodin.

Po nedělním obědě, při kterém se v mnohých zuberských domácnostech podává pečená svatomartinská husička s knedlíkem a se zelím, se celá vesnice sejde na návsi, kde už je připraveno takzvané souzení berana. Na hlavu chudáka zvířete jsou svaleny všechny viny zdejších obyvatel nebo alespoň některé: „Vždycky si vybereme několik příběhů, ty největší průšvihy, co kdo provedl a sepíšeme o nich veršované povídky. Pak se veřejně přečte, co všechno beran provedl. Kromě místních průšvihů se ale na berana svádí i další nepopulární věci, letos jsme na něj například svedli hospodářskou krizi,“ usmívá se starosta.

Zvíře je nakonec odsouzeno k smrti a v tu chvíli se do zavedeného pořádku Svatomartinských hodů dostává zuberská specialita, kterou jsou odkazy. „Beran určitým lidem ze Zubří odporoučí něco ze svého těla nebo majetku. Na každého, kdo něco provedl, je napsán beranův odkaz,“ vysvětluje Jiří Havlíček.

Svatomartinské hody v Zubří mají, kromě nezbytného beránka, i své stálé osobnosti. Nesmí chybět nejméně šest párů krojáků, stárek se stárkovou a mládek s mládkovou. Velmi důležitou roli mají kazatelé, řidič vozidla speciálně vyrobeného pro tuto příležitost, který má ještě jednu funkci – nalévat kazatelům kořalku. „Pak tu máme generála a jeho pobočníka, kteří chtějí beránka odsoudit a bílého, který ho chce naopak osvobodit. A pak tu jsou ještě kati, každý určitě ví, k čemu je tady máme,“ doplňuje výčet masek zuberský starosta.

Beránek naštěstí, stejně jako pokaždé, přežil. Jeho likvidace by asi zuberské přišla pěkně draho. Obětní beránci jsou totiž velmi vzácní a v Zubří se prakticky nevyskytují. Toho letošního si museli jet vypůjčit až do Rovného.