„Máš řečí, jako stará Blažková“, říkává se. A přitom podle výkladu tohoto příjmení by „stará Blažková“ neměla být vůbec upovídaná, nýbrž neobratná.
Takže přísloví nás na pravou stopu významu našich příjmení asi nenavede. Ono to s nimi není tak jednoduché. Ne vždy opravdu jsou doopravdy to, na co na první pohled vypadají. Tak například Zelený neznamená, že je jeho majitel podivně zabarvený, ale že jde o bledého a nedospělého jedince či o člověka ze zelené krve, tedy nemanželského.
Skalník zase rozhodně není pevný jako skála. Původ jeho příjmení můžeme hledat ve slovech skalit nebo zakalit. Suk je zase člověk zdravý, neústupný a nemluvný a Nečas znamená, alespoň v oblasti Hané, člověka k ničemu.
Pojďme se podívat také na několik nejčastěji používaných příjmení. Některá nás překvapí, jiná se vám naopak mohou zdát šedivá a nudná (mimochodem příjmení Šedý a Šedivý má mnoho dalších podob jako například Šeda, Šedina či Šedivec a mimo jiné můžou znamenat houni z bílé a černé vlny nebo dokonce šedou vránu).
Nejčastějším příjmením u nás je samozřejmě Novák. Je to v podstatě nový usedlík, nový soused, ale také švec šijící pouze novou obuv.
Pak tu máme Svobodu. Svobodná selská živnost, nevázanost, útočiště a rovněž výsada.
Třetím na seznamu je Novotný, který je odvozován z přídavného jména nový. Jiný tvar tohoto příjmení je Novota, Novotka, Novotňák a Novotníček.
Dvořákem byl zván svobodník, velký sedlák či hospodář velké usedlosti. Dříve to také bývával dvorský služebník.
Co ale příjmení vyskytující se často u nás, na Vysočině? Tak například Pečinka. Toto příjmení bylo původně přezdívkou. Označoval se jí člověk, který seděl nehnutě jako pečeň na pekáči.
Kromě Dvořáků, Novotných a Svobodů tady můžete velmi často potkat také Navrátila. Zřejmě vás nepřekvapí, že pochází od slova navrátit.
Příjmení Zítka je zase odvozeno od příbuzného. Samozřejmě od zetě. Fiala od názvu květiny a Havlík z osobního jména Havel. Krška – to je levice či levák a Jambor značí svobodného cikána. Příjmení Ondráček vzniklo ze jména Ondřej. Ale znamená také mužný, statný a odvážný. A Marek? Samozřejmě je to jeden ze čtyř evangelistů. Ale také zasvěcený bohu Martovi.
Příjmení mohou o svých nositelích vypovědět velmi mnoho. I když nyní už asi jejich výpovědi nebudou právě aktuální. Dříve to bylo jiné. Když se vám člověk představil, hned jste věděli, s kým máte tu čest. Teď se musíme spolehnout pouze na vlastní úsudek. Trochu škoda, co říkáte?