Postní jídla podle Magdaleny Dobromily

Postní jídla podle Magdaleny Dobromily

Vánoční svátky jsou spojeny nejen se stromečkem a dárky, ale také s půstem. Tedy ne, že by se nám striktně zakazovalo vložit na Štědrý den cokoliv do úst. Jistá pravidla tu ale jsou.  

Nejdůležitější je nejíst maso. Výjimku ovšem tvoří ryby. A právě ty by u štědrovečerního stolu neměly chybět. Náš zažitý smažený kapr by ovšem v době Magdaleny Dobromily Rettigové příliš neuspěl. Její Domácí kuchařka nabízí celou řadu mnohem zajímavějších postních jídel. Ať už se vybíralo podle mlsného jazýčku či podle stavu peněženky, rozhodně se nezůstávalo pouze u jednoho pokrmu.

 

Tak například postní polévku si kromě tradiční obyčejné rybí můžete podle Magdaleny Dobromily uvařit také z línů na způsob hovězí, z kapra jako z jaternic, hnědou rybí s knedlíčkama nebo rakovou.

 

Třeba by vás u štědrovečerní večeře tentokrát nadchla i polévka z žab, jejíž recept je zcela jednoduchý: „Dej na rendlík kousek másla, několik vařečíček mouky, nech to spejchnout, dej k tomu dobře očištěné žáby, pak zelenou pokrájenou petružel, nech to asi čtvrt hodiny dusit, pak na to nalej dobře povařenou hrachovou a petruželovou vodu, nech vařit, dej květu do toho a buď ty žabky nech v tom, anebo to proceď a vlej na smaženou žemličku.“

 

Kromě této speciality si můžete o Štědrém večeru dopřát i polévku pivní, vinnou, polívku z rozličných kořínků, šparglovou se svítkem, čočkovou, hrachovou, krupičnou, dušenou s postní míšeninkou, která sestává z hub a smaženého hrášku a další a další. Všechny musí ovšem patřit do velké rodiny postních jídel.

 

Další potraviny, které můžete na štědrovečerní tabuli v klidu zařadit, jsou například vejce. A nemusí jít pouze o klasická vajíčka natvrdo či naměkko. Mohou se připravovat nadívaná, míchaná sardelemi nebo s rakami, se sladkou či kyselou smetanou či jako amuletky.

 

Samozřejmě, že mezi postními pokrmy nesmí chybět ani ryba. Paní Rettigová doporučuje jak klasiku – kapra načerno a namodro - tak i různé speciality. Namísto kapra můžete zkusit připravit třeba tresku omaštěnou křenem, štiku s rakami, pečeného mníka nebo ouhoře. Kromě ryb se mohou podávat také žáby zadělávané s petržilkou, fašírovaní raci s karfiolem nebo mušle s vínem.

 

Výborní jsou prý také šneci. Ať už nadívaní nebo šnečí ocásky. Zajímavý a přitom velmi prostý je například recept na šneky s křenem čili vejmrdou: „Uvařejí se šneci ve slané vodě, dá se do omáčníku strouhaného křenu, naleje se naň vinného octa, a kdo chce, může kousek cukru do něho dát, šneci se pak vysypou na mísu, přikrejou se servítem a dají se s tím křenem na stůl.

 

Jak je vidět, štědrovečerní večeře, jakkoliv postní, nemusí být vždycky jednotvárná. Přesto v tento den nabádá Magdalena Dobromila k určité střídmosti a skromnosti: „V postní den není raděno hostinu dávat, leda když se tomu vyhnout nelze. Zde se musí kuchařka řídit dle ryb, které k dostání jsou. Rozmnožit se to nechá, když se dají dvoje zadělávané a dvoje pečené neb smažené ryby, dva nákypy, které si podobny nejsou – kupř. špaňhelské větry se šató a nákyp z amuletek. Pak sulcované, pečené a smažené ryby se dle libosti rozmnožit a na rozličný způsob připravit mohou.“