Báseň Miloslava Bureše inspirovala nejen Bohuslava Martinů k jejímu zhudebnění, ale posléze i Josefa Kaprála, který právě v těchto dnech vydal knížku nazvanou „Otvírání studánek a pověsti z Vysočiny“.  

Prameny a studánky byly odedávna oslavovány a chráněny. Opečovávaly je většinou nadpřirozené bytosti – víly, stvořené z mlhy a vodních pár. Byly strážkyněmi čistoty vodní hladiny a síly pramene. Dnes už na víly věří jen málokdo, a proto se ochrany studánek ujali lidé, především děti. Alespoň některých.

V těsné blízkosti Tří Studní jsou studánky dvě. Barborka a Vitulka. Druhá z nich je pojmenována po hudební skladatelce Vítězslavě Kaprálové. A není náhodou, že jarní tradici otevírání studánek tady znovu obnovil její příbuzný Josef Kaprál.

Knížka Josefa Kaprála se vrací k úplnému začátku – k době, kdy otvírání studánek na Vysočině bylo plné magie a symboliky. Přes verše Miloslava Bureše je čtenář pomalu posouván v čase. Setkává se s Vítězslavou Kaprálovou a stává se součástí založení tradice a jejího pravidelného opakování. Rok co rok se ve Třech Studních otevírají studánky, rok co rok sem přijíždějí nové a nové tváře, aby se staly svědky tohoto poetického souznění s přírodou.

Kromě tradice otevírání studánek v publikaci najdete i pověsti z Vysočiny. Přesně tak, jak slibuje název. Dozvíte se například, odkud získala Fryšava své jméno, kam zmizely Vlčkovice nebo kde se vzala na Vysočině železná ruda.

Kmotři novorozené knížky Jiří Vacek a Jan Kux pojali své kmotrovství každý po svém. Jiří Vacek připomenul, že publikace, stejně jako každé novorozeně, je hned od počátku chválena a jsou obdivovány její půvaby. Popřál jí co nejlepší osud, protože tato knížka si jej, podle jeho názoru, plně zaslouží.

Pragmatičtější Jan Kux se zase, mimo jiné, zaměřil na finanční problematiku. „Vím, jak je složité, aby kniha spatřila světlo světa. Autor více shání peníze, než píše. Autor není jen autor, ale i manažer,“ osvětlil kmotr stinnou stránku věci.

Kniha byla pokřtěna čistou, pramenitou vodou ze studánky Vitulky. Oběma kmotrům asistoval, kromě autora samotného, i nakladatel Miroslav Klepáček. „Pro knihy je dobré, když se nejen půjčují a kupují, ale když se i kradou. Je to jako s obrazy. Ty dobré se kradou a ty špatné se házejí k popelnicím,“ nastínil při křtu nakladatel zcela ojedinělou myšlenku, kterak poznat, zda se kniha povedla.

Slavnostního aktu, který skvěle moderovala spisovatelka Věra Rudolfová, se zúčastnila i senátorka a starostka Žďáru nad Sázavou Dagmar Zvěřinová. Nebyla tu ovšem jako politická osobnost, ale jako členka rodiny: „Jsme s panem Kaprálem hodně vzdálená rodina přes mého otce. Dodnes jsme v kontaktu. Na otvírání studánek se vždycky snažím dojet, je to velmi krásná tradice. Co by jiná oblast dala za takovouto dlouhodobou a nádhernou tradici. Jinde by z toho byla monstrózní akce, my na Vysočině jsme velice a někdy zbytečně skromní. Ale zase nemůže být naše skromnost taková, aby tradice pomalu upadaly v zapomnění. Jsem ráda, že se podařilo vydat knížku, která je připomíná.“

Knihy „Otvírání studánek a pověsti z Vysočiny“ bylo vydáno pět set výtisků a k dostání bude v novoměstském knihkupectví za sto devadesát korun.