Husté sněžení, při němž nebylo takřka vidět na krok a silný vítr, který znemožňoval jakoukoliv činnost – to bylo počasí víkendové soboty.  

Ve svém živlu mohli být pouze lední medvědi a jim podobní živočichové. Ale sem tam se objevili i skalní běžkaři, kteří si nemohli nechat ujít jednu z prvních příležitostí letošní zimy. Jak dalece si ovšem běžkování užili, těžko říct. Stopy veskrze žádné a o pozorování krás zasněžené krajiny se tentokrát asi taky moc mluvit nedalo. Jediné, co mohlo běžkaře vylákat z teplých domovů, by snad mohl být adrenalin. Nikdo z nich přesně nevěděl, zda vůbec dojede a kam. Každý výjezd byl tentokrát sázka do loterie.

O něco lépe na tom byli sjezdaři a snowboardisti. Na sjezdovkách už se jezdí jako o závod a husté sněžení bylo tentokrát více než vítané.

Snad nejhůře dopadli cestáři a řidiči. Prvně jmenovaní prohrnovali a sypali o sto šest od časných ranních až do pozdních nočních hodin. Ti druzí se klouzali, zatáčeli tam, kam vůbec nechtěli, naštvaně stírali z oken neustále přibývající množství mokrého sněhu a snažili se dojet na místo určení bez nevítaných zastávek a návštěv příkopů.

Sobota se nám tentokrát, alespoň co se počasí týká, moc nevyvedla. O to příjemnější bylo určitě posezení doma, v teplíčku. Ať už spojené s lenošením nebo s přípravami na nadcházející vánoční svátky. Však ona se příroda zase umoudří a dopřeje nám ještě zimních sportů, co hrdlo ráčí.