Nadcházející restrukturalizace středního školství v kraji Vysočina, která by měla vést ke sloučení některých škol do větších celků, je zatím přijímána spíše negativně.

Radní kraje Vysočina pro oblast školství Marie Kružíková ve svém otevřeném dopise rodičům i budoucím studentům mimo jiné říká: „nadcházející nutné organizační změny určitě nejsou jednoduchým pokusem o úspory na úkor Vašich dětí. Opravdu nejde o samoúčelná opatření, ale o poctivou snahu o zlepšení úrovně našeho školství včetně funkčního využití všech prostředků k tomuto základnímu cíli. Pokud některá škola nebude fungovat ve své původní podobě, neznamená to žádné celkové omezení šíře nabídky vzdělávacích možností na středních školách v kraji Vysočina. Nemůžeme přehlížet, že míst ve středních školách je leckde více než žáků, kteří se na ně hlásí. Jisté mírné zvýšení konkurence při přijímání žáků na střední školy bude jen ke prospěchu. Není dobré pro kvalitu výuky, pokud jsou např. na maturitní obory běžně  přijímáni žáci se čtyřkami na základní škole.“

Zástupci škol, představitelé měst i některá veřejnost, například sdružení Unie rodičů při novoměstském gymnáziu si ale nemyslí, že například slučování škol by mělo přinést větší prospěch. „Pokládáme připravovaná opatření za nevhodná a nesystémová. Máme na mysli zejména skutečnost, že se opatření dotýkají pouze státních škol, zřizovaných krajem a soukromé školy nezahrnuje. Ve výsledku to povede k výrazné konkurenční výhodě soukromých škol,“ uvádí v právě podepisované petici proti chystaným změnám středního školství v kraji Vysočina členové petičního výboru z Nového Města na Moravě.

Těm se nelíbí především plánované sloučení novoměstského gymnázia se středním odborným učilištěm případně jinou střední školou a zrušení víceletého gymnázia. Podobný názor zastává i senátorka a starostka Žďáru nad Sázavou Dagmar Zvěřinová, jejíž město by navrhovaným slučováním mohlo přijít o jednu ze svých středních škol: „My máme čtyři střední školy, jejichž zřizovatelem je kraj Vysočina. Ale máme tu i další čtyři střední školy, jejichž zřizovatelem kraj není. Na těchto školách nemá kraj žádnou kompetenci. Těžko dělat koncepci středního školství, když půlku vůbec neovládáte. A absolutně se nám nelíbí, že by se měla zdravotní škola přesunout do Nového Města na Moravě. To jsme zásadně odmítli. Nemyslíme si, že by to bylo zrovna nejšťastnější řešení. Celkově by tím školství určitě utrpělo.“

 Trochu jiným způsobem se do boje o zachování středních škol zapojila Bystřice nad Pernštejnem: „Proběhla u nás akce nazvaná Den v Bystřici nad Pernštejnem, kdy město zaštiťovalo příjezd žáků devátých tříd z mikroregionu Bystřicko a okolí, například z Bobrové a Jimramova,“ nastínil zajímavý nápad místostarosta města Josef Vojta. 

 Bystřice má pouze dvě střední školy a to gymnázium a střední zemědělskou školu. Pozváním více než dvou set padesátí žáků devátých tříd se snažilo město upoutat jejich zájem o výše uvedené školské zařízení, které si v rámci Dne Bystřice nad Pernštejnem mohli budoucí studenti podrobně prohlédnout. „Celý den byl zakončen návštěvou sportovní haly. Chtěli jsme jim ukázat obě naše střední školy a doufáme, že se jim tu líbilo a že se rádi vrátí sem do Bystřice. Když budeme mít třídy naplněny, pak není důvod k jakémukoliv slučování nebo omezování provozu těchto škol,“ dodal Josef Vojta