Na poněkud hanlivý název jedné části Nového Města na Moravě jsou jeho obyvatelé dávno zvyklí a dokonce i náležitě pyšní A vůbec jim nevadí, když o nich někdo říká, že jsou „Zasraňáci“.
Jak ale vůbec tato část ke svému jménu přišla, na to se názory různí. Podle jedné verze byla ulička Janská, která v těchto místech stála, bydlištěm chudých tkalců. Jedna chaloupka vedle druhé a z každé z nich koukal jen hlad a bída. Dětí tu bylo jako smetí a tak se tkalci měli co ohánět. A když bylo zboží dost, zabalili veškerou utkanou látku do rance a běželi s ní k faktorovi. Ti ostatní z oken viděli jen pochodující ranec a pokaždé řekli. „Zas ranec.“ No a zanedlouho uličce neřekl nikdo jinak, než Zasranec.
Hrdinou druhé pověsti, líčící vznik názvu této lokality, je opět ranec. Tentokrát se ale děj neodehrává přímo na ulici, nýbrž v hospodě. Na začátku (anebo konci, záleží, z které strany se to vezme) uličky Janské býval odjakživa hostinec. Dnes má jméno „Za vodou“. Kdysi to bývala jen malá špeluňka, kam se vešli pouze tři tkalci se svými ranci. Dali si tu něco na zahřátí, než se vydají k faktorovi do města. A když přišel další tkadlec, křikl hostinský: „Zas ranec!“ No a to bylo znamení pro toho, co došel první, že musí místnost opustit a uvolnit své místo nově příchozímu. Zvolání hostinského se ujalo a Zasranec byl na světě.
Poslední vysvětlení, jak Zasranec ke svému jménu přišel, se týká zdejší Svatojanské studánky. Ta tady byla už odpradávna a dříve se jmenovala studánka Pod strání. Voda v ní byla na první pohled čistá, ale účinky prý měla prapodivné. A tak lidé z názvu studánky vynechali písmenka D a T a obě okleštěná slova spojili v jedno. Když se tu napil jeden novoměstský darmošlap, kterého pojmenování studánky dostatečně nevarovalo, tak vyměnil první dvě písmena PO za ZA a vzniklo o něco jadrnější slovo. A pak už stačilo jen málo a nové jméno studánky bylo převedeno do mužského rodu a celé lokalitě se začalo říkat Zasranec. A studánce zase Svatojanská, protože přímo nad ní byla postavena kaplička zasvěcená svatému Janu Nepomuckému.
Ať už to bylo jakkoliv, Zasranec je tu dodnes. A Svatojanská studánka také. I když její vodě prý ani svatý, který je teď jejím patronem, nikterak nepomohl. Pokud máte tu odvahu, můžete ji zkusit ochutnat.
