Téma počtu osmistovek Žďárských vrchů již bylo na těchto probíráno několikrát. Sám přiznávám, že počet 14, který se dá spočítat z turistických map mi byl sympatický neboť korespondoval s počtem osmitisícovek. Proto jsem se rozhodl získat u dalších kandidátů objektivní a nepopiratelné údaje, než je mezi osmistovky zařadím. A musím uznat – osmistovek je minimálně 16!
Informace k článku(otvírají se v novém okně) Info systém E-vysočina
Interaktivní mapa Křovina
Interaktivní mapa Tisůvka
Interaktivní mapa Bohdalec
Jak jsem již napsal z turistických map Žďárských vrchů lze vyčíst a z vrstevnic odečíst čtrnáct vrcholů, které dosahují nadmořské výšky větší než 800 m. Zařazení do „elitního klubu“ si však nárokují další tři vrcholy: vrchol ve hřbetu mezi Křovinou a Malinskou skálou, Bohdalec a Tisůvka.
Suchý kopec
Není pochyb, že tento vrchol ležící v nejvyšším hřbetu mezi Křovinou a Malinskou
skálou měří 815 m, možná i o něco více, neboť trigonometrický bod označený
názvem "U Kuchyně " má udanou výšku 814,83 m pravděpodobně není umístěn
na nejvyšším bodě kopce. Váhal jsem však zda jej považovat za samostatný vrchol.
Spíše jsem se přikláněl k tomu, že jde o vedlejší vrchol Křoviny. Pak jsem
se dozvěděl o metodice určování hlavních vrcholů při psaní knihy a natáčení
pořadů o českých tisícovkách. Autoři uvádí, že za hlavní vrchol je považován
ten, který na všechny světové strany převyšuje 15 m. A to náš vrchol splňuje
neboť sedlo mezi ním a Křovinou má 8OO m. K Malinské skále je převýšení ještě
větší - toto sedlo má 783 m.
Jak se však tento vrchol jmenuje? Někteří autoři uvádějí Malá Křovina. Tento
název však nemá zjevně žádný historický základ, odráží pouze sousedství Křoviny.
Ani název trigonometrického bodu U Kuchyně nemá žádný zjevný vztah k místu,
alespoň se mi jej nepodařilo nikde vypátrat a nevím, kde k němu geodeti "přišli".
A tak jediným řešením pokud nechceme nechat vrchol bezejmenným jako jediným
přijatelným řešením se mi jeví pomístní název Suchý kopec, který lze nalézt
na mapách 1:10 000. Název se sice nevztahuje k vlastnímu vrcholu, ale k jižní
straně tohoto masivu, dá se tak soudit, že jméno je dílem občanů Samotína.
Tisůvka
Zcela jiným problémem jsou vrcholy Bohdalec a Tisůvka. Nadmořské výšky těchto
vrcholů jsou také podle trigonometrických bodů, ty jsou však v obou případech
umístěny pod vrcholovými skalisky. Samozřejmě dá se odhadnout jejich výška,
ale to je velmi ošemetné, což je patrné na příkladu Tisůvky.
Podle některých zdrojů je nadmořská výška nejvyššího bodu udávána 804,7 m.
Jak to však ověřit? Výška trigonometrického bodu, která je zároveň výškou Tisůvky
udávané na mapách je 792,2 m (respektive 792,23 m).
Řešení se nakonec ukázalo jako velmi jednoduché. Stačilo si projít záznam o
geodetických údajích trigonometrického bodu. Z něj se dá vyčíst, že na vrcholu
skály byl zřízen tzv. opěrný bod, jehož nadmořská výška byla změřena.
A tak víme, že nadmořská výška Tisůvky je 800,29 m.
Bohdalec
Stejně jako Tisůvka je na tom Bohdalec. Trigonometrický bod udává výšku 790,6
m. Bod je umístěn na vrcholu kopce. Nedaleko něj se však zvedá skalní útvar.
Zda však jeho vrchol přesahuje 800 m si netroufám tvrdit. Ze záznamu geodetických
údajů se to zjistit nedá. Nezdá se, že by skála svou výškou přesahovala potřebných
10 m. Navíc její pata leží pod vrcholem kopce.
Uvidíme, zda se konečně dostanu k tomu abych provedl měření.
Poznámka závěrem. Veškeré údaje nadmořských výšek v tomto článku jsou uváděny
ve výškovém systému Bpv (Balt po vyrovnání).
