Kamení a bramborům se na Horácku dařilo vždycky. A právě od pěstování brambor dodnes neupouští zejména majitelé záhumenků.  

„Nejlepší brambory jsou ty, které si vypěstujeme sami,“ tvrdí všichni odvážlivci, kteří si rok co rok část svého malého políčka osází touto lilkovitou, velmi chutnou plodinou. Na malou plochu není zapotřební ani žádné velké techniky, velkou část práce udělají lidské ruce samy.

Sázející jsou většinou velkou atrakcí pro projíždějící městské návštěvníky, kteří brambory znají pouze z talíře nebo ze supermarketu. Nejeden cyklista se zvědavě ohlíží a zkoumá, proč tu ti domorodci chodí sem a tam s kyblíky a cože to vlastně hází do brázd.

Práce jde za slunečného počasí rychle od ruky a zanedlouho je hotovo. I když v podstatě je to teprve úplný začátek, protože sázením se začíná roztáčet pravidelný každoroční kolotoč, který každého majitele záhumenky přes sezónu čeká. A končit bude až na podzim, až se brambory zase vyberou a políčko zorá. Přes zimu si pak bude pochutnávat na sklizené úrodě no a na jaře zase nanovo.