Pravidelná každoroční soutěž sborů dobrovolných hasičů Novoměstského okrsku se letos odehrávala ve slunečnou neděli v Petrovicích.
Hasiči soutěžili, jedli, pili a bavili se. A stejně příjemně prožili nedělní dopoledne i všichni návštěvníci petrovického areálu. Nechyběl ani tolik oblíbený křest vodou, radost z výhry a občas i zklamání – to když se něco nepovedlo.
Okrsková soutěž sborů dobrovolných hasičů má svá pravidla i svůj vývoj. Na to, jak vypadaly soutěže dříve, zavzpomínal jednasedmdesátiletý Ladislav Fajmon, člen výkonného výboru Sdružení hasičů Moravy a Slezska okresu Žďár nad Sázavou a vedoucí rady a aktivu zasloužilých hasičů v našem okrese:
„Okrskové soutěže dříve požárních, nyní již hasičských družstev, mají již dlouhodobou tradici. Přesně určit datum jejich vzniku nelze, v různých okrscích vznikaly soutěže různě. Soutěž se obsahově vyvíjela.
Pamatuju si čtyřiapadesátý rok, kdy se jela takzvaná klasika podle mezinárodní soutěže. To znamená, že požární útoky se prováděly nasucho. Nenasávalo se, jelo se jen na čas a na přesnost. Rozhodčí kontrolovali každý pohyb, srážely se body za to, když byla hadice přetočená víc než o půl otáčky. Řada hasičů protestovala a rozhodčí to odůvodňovali tím, že v případě naplnění vodou by se hadice rozpojily. Jelikož hasiči tvrdili opak, zkusila se soutěž s vodou. Ta se ujala a skutečně některé prvky ze soutěže nasucho se nepotvrdily. Hadice se v devadesáti devíti procentech nerozpojily. První pokusy soutěže s vodou se začaly objevovat koncem šedesátých let minulého století.
Soutěže mívaly různý charakter. Třeba na celostátní soutěži požárních družstev v Brně, které jsem se zúčastnil, jsme soutěžili v útoku z požárního vozidla. Všichni seděli na svých místech ve vozidle a útokem vpřed byl výstup z požárních vozidel, vyndání stříkačky, nářadí, atd. a teprve pak provedení požárního útoku.
Štafeta byla zase zakončena výstupem velitele na věž pomocí žebříku. Dnes se velitel, na rozdíl od let minulých, na štafetě účastní, ale třeba útok se bez něj obejde, tam pouze velí. Dřívější štafeta s lezením na věž nebyla zrušena proto, že by byla nějak zvlášť fyzicky náročná, dalo se to nacvičit. Ale bylo náročné instalovat věž po okrscích, byla třeba jen jedna v okrese, nebo ve větších městech a velitelé museli jezdit nacvičovat tam, kde ji měli. Dodnes ji cvičí profesionálové a pořádají se dokonce závody ve výstupu na věž. Útok z vozu se zase neujal proto, že ne každá jednotka dobrovolných hasičů měla svůj vlastní vůz. Na nižších stupních soutěží se útok z vozu vůbec neprováděl.
V současné době probíhají na našem okrese dvě soutěže. Takzvaná klasika, kterou jsme cvičili i na našem okrsku ještě do loňského roku. Nyní jsme přešli na soutěž podle pravidel požárního sportu. Požární sport k nám přišel z tehdejšího Sovětského svazu v osmdesátých letech. Kolem roku 1985 se začal pomalu dostávat mezi dobrovolné hasiče, my jsme s ním začali až letos. Všichni nám tvrdili, že družstev přijede méně, ale naštěstí se tak nestalo. Dnes na naši okrskovou soutěž přijelo ze sedmnácti sborů osmnáct družstev mužů a dvě družstva žen. Všem se to líbilo i proto, že vyšlo počasí a petrovický areál je skvělý pro pořádání takovýchto soutěží.“
Ze soutěže podle pravidel požárního sportu se tentokrát, stejně jako vloni, nejvíce radovaly vítězné Maršovice. Na druhém místě skončil Sbor dobrovolných hasičů Zubří, který byl zároveň pořadatelem letošní soutěže. Třetí místo obsadily Slavkovice. Ze dvou družstev žen byly úspěšnější „hasičky“ z Jiříkovic. Krásné druhé místo patřilo ženám z SDH Zubří.