Už po sto padesáté navštívil šedesátiletý Josef Rouš z Bohdalce hematologicko - transfúzní oddělení v novoměstské nemocnici. Účel návštěvy je vždy stejný – odběr krve.  

Od 2. května roku 1972, kdy přišel na zmíněné oddělení poprvé, tady nechal téměř sedmdesát litrů této životadárné tekutiny. „Počítal jsem to na staré mlékárenské konve a za tu dobu jsem tu nechal přibližně tři konve. Určitě by se v tom už dalo vykoupat. Tak, jak se čachtická paní koupala v krvi, tak v té mojí už by to taky šlo.“

 

Prvotním impulzem pro jeho rozhodnutí darovat krev byl, jak sám říká, den volna. „To byl vždycky hlavní motiv. Až mnohem později mě napadlo, že tím možná někomu pomůžu,“ přiznává Josef Rouš, který nejenže pravidelně chodí darovat krev, ale také jezdíval do Brna darovat plazmu. Množství krve, které už v nemocnici zanechal, pomohlo minimálně sto padesáti pacientům.

 

Odběr krve se podle letitého dárce téměř nezměnil. Jenom dříve dávali ruku do „rukávu“, který tu dnes už neuvidíte. Ani jeden odběr v něm ale nezanechal nějakou negativní zkušenost, všechno vždy probíhalo hladce a bez problémů.  „Hlavní je nebát se jehly,“ prozrazuje tajemství sto padesáti odběrů držitel bronzové, stříbrné a zlaté medaile profesora Jánského a zlatého kříže III. a II. stupně, který hematologicko - transfúzní oddělení navštěvuje pravidelně čtyřikrát ročně.