Malou zahradní výstavu pro své přátele a známé a také tak trochu i pro sebe připravil rodák z Habří Josef Fendrych u své rodné chaloupky.  

„Chtěl jsem jim ukázat svoje dílka. Nazval jsem to trochu zvláštně  - „Výstava k přežitým sedmdesátinám“. To proto, že jsem to do sedmdesátky nestihl. Návštěvníci zde najdou moje grafiky, kresby, dřevěné plastiky, hodiny a kalendáře, zahradní plastiky a podobně,“ představil amatérský umělec netradiční expozici v přírodě.

Všechno vzniklo přímo tady, v Habří?

„To ne, obrázky maluji doma, v Brně. „Ale dřevěné věci vznikaly tady.“

K čemu máte největší vztah, ke dřevu nebo k malbě?

„K obojímu. Dřevo mě inspirovalo až tady, protože k tomuto kraji neoddělitelně patří. Inspirace je tu takřka na každém kroku. Například u sousedů uřezali strom a já jsem z něj vytvořil „Bludného Holanďana“. Na místě, kde se pravidelně pálí čarodějnice, zase ležel zbytek spáleného dřeva. To bylo základem pro další dílko, které se jmenuje „Zachraň se, kdo můžeš“. A je tu také třeba „Poslední platýs z Bobrůvky“. O toto dřevo jsem opravdu zakopl v bahně říčky Bobrůvky a vytvořil jsem z něj rybu. Zrovna tak vznikl třeba „Zvoník od Matky boží“. To jsem si zase dovezl kus kamene z Chorvatska. Tak se mi líbil, že jsem vytvořil katedrálu a k ní dal kamennou hlavu. Nápady nechodí pořád, ale mám jich stále hodně. A v mém věku je to jen dobře.“

Teď jsme ale mluvili pouze o dřevě, co malba? Kam chodíte pro inspiraci?

„Mnohé z obrazů jsem tvořil s nějakým cílem. To znamená, že třeba vnuk Tomáš byl v nemocnici a trhali mu mandle. Tak jsem mu vytvořil obraz nazvaný „Mandlovník“ a donesl jsem mu ho do nemocnice. Tak vznikaly i další věci. Každý se dokáže projevit něčím jiným, já to cítím takhle. A kromě dřeva a malby jsem kdysi pracoval i s kovem. Vytvořil jsem pár fantazií z odložených kousků železa.“

Vytváříte jen tak pro radost nebo jsou vaše věci i prodejné?

„Jsou i prodejné. Pár věcí se už prodalo, je o ně docela zájem. A o to mne to víc těší. Když se něco líbí a někdo to chce.“

Tato výstava, pokud vím, není vaše první.

„Vystavoval jsem i v galerii Dvorek v Křižanově a pak v Ocmanicích u Náměště. Poslední týden v srpnu tam bude probíhat už šesté Ocmanické léto, kde několik výtvarníků bude vystavovat jak obrazy, tak keramiku, dřevěné plastiky a solitéry a další věci. A já tam taky pravidelně jezdím se svými dílky.“

Mluvil jste o malbě a o dřevě, je ještě něco, do čeho byste se chtěl pustit?

„Určitě ne do kamene. Spíš zase do dřeva, to mě moc baví.“

Josef Fendrych - rodák z Habří, vyučený písmomalíř, povoláním aranžér. Umění se věnuje už řadu let, nejdříve ho zaujala malba, poté se přidal kov a dřevo. Trvale žije v Brně, ale téměř každý víkend se rád s rodinou „stěhuje“ zpět do rodného Habří.