Jaký byl jarmark v Krátké? Přesně takový, jak organizátoři slibovali. Plný zábavy i poučení, s možností zakoupit si něco dobrého na zub nebo milé dárečky pro své blízké. Plný hudby a zpěvu a rozzářených dětských očí.

Děti byly u vytržení. Namalovat si svou vlastní hračku, to se jim přece nepoštěstí každý den. Nechyběla televize ani počítač, všechny chtěly vyrábět a tvořit. Mistr hračkář radil a povzbuzoval, sem tam opravil nějakou tu chybičku.

Venku na ně zase čekali muzikanti a žďárský soubor Cupitálek, který vděčné publikum nejednou ocenilo nadšeným potleskem.

Každý stánek měl své obdivovatele. Ať už byl prodejní nebo výstavní. Horácké muzeum z Nového Města na Moravě připravilo několik historických kousků ze svých sbírek. Kterýkoliv návštěvník si mohl prohlédnout dřevěné nářadí a předměty, které kdysi bývaly běžnou součástí každé domácnosti. Dnes už jen málokdo ví, k čemu vlastně sloužily.

Kdo chtěl, mohl si dojít k nedalekému Drátníku a obdivovat dravce. Cesta nebyla nikterak namáhavá, a když se někomu přece jen zdálo, že jí stále není konec, měl možnost sednout si alespoň na chvíli do voňavé trávy, natrhat si hrst lesních jahod a dát odpočinout bolavým nohám. Krávy, které se pásly nedaleko, zvědavě pokukovaly po kolemjdoucích. Občas nebylo možné poznat, kdo je víc překvapený. Někteří návštěvníci s nimi dokonce prohodili pár vlídných slov.

Rušno bylo na Drátníku i pod ním. Hezké počasí vylákalo na skálu velký počet horolezců a dole na louce zase předváděli manželé Kuchyňkovi své ptačí svěřence. Káně, orel, sup krkavec a raroh, to vše mohli nadšení návštěvníci okukovat a obdivovat.

Při poslechu největšího ze zpěvných ptáků, krkavce velkého, si mnozí jistě pomysleli, jestli mezi ptáky zpěvné nebyl zařazen omylem. Krkavec se může pochlubit vysokou inteligencí, dokonce je schopen naučit se mluvit, ale zpívat rozhodně neumí.

Předvádění dravců bylo občas poněkud zpestřeno volně pobíhajícími psy, kteří se nadšeně vrhali na lov zajímavých ptáků, kteří nemohli vzlétnout. Jejich páníčkové je jen těžko odvolávali, psi si velice neradi dali zkazit tuto skvělou zábavu. Nakonec se podařilo zkrotit jak nejlepší přátele člověka, tak i dravce.

Krátecký jarmark se prostě vydařil ke spokojenosti návštěvníků i organizátorů. Jen někteří chalupáři z něj měli pramalou radost. Občas se ozvaly hlasy, že oni si přijeli z Brna odpočinout do klidu Žďárských vrchů a nejsou zvědaví na nějaký jarmark. Co by asi říkali na hřmotnou pouť plnou kolotočů s hlasitou hudbou? Navíc jarmark se koná jednou za rok. Tak to prosím, milí chataři a chalupáři, jednou ročně vydržte….