Snad každý občan Vysočiny je potěšen výhrou Pernštejnského tisu v celostátní anketě „Strom roku“ 2005. Tuto soutěž pořádala Nadace Partnerství v Brně v rámci programu Strom života. Ten podporuje výsadbu především původních druhů stromů v České republice. Snaží se také o zvýšený zájem veřejnosti o stromy a zeleň vůbec.
Do ankety bylo podáno devadesát devět návrhů z celé republiky, z nichž pak bylo vybráno dvanáct nejsympatičtějších stromů. Tis červený do soutěže navrhla Ing. Dagmar Fetterová z Národního památkového ústavu v Brně.
A jak to tedy dopadlo?
Na prvním místě se umístil s počtem 6731 hlasů Pernštejnský tis- stáří 1000 let, výška 16,5m, obvod 455 cm, lokalita Nedvědice - Bystřice nad Pernštejnem.
Jako druhý skončil Votický javor s 5094 hlasy, stáří 100 let, středočeský kraj, okres Benešov.
Třetí místo patří Památné lípě u Ústějovské kapličky, která byla podpořena 4879 hlasy, stáří 400-500let, jihočeský kraj, okres Tábor.
Vítězný Pernštejnský tis je nejstarší tis červený na Moravě a roste na severním svahu hradu Pernštejna pod cestou zvanou Kamenice.Váže se k němu tato pověst:
„Hrad Pernštejn byl vystavěn za křižáckých válek na strmé skále. Když se robotníci dali do lámání kamenných kvádrů, kráčel údolím Svratky křižácký voják. Opíral se o tisovou hůl a vracel se do rodné vísky. Stoupal do vrchu, až se octl uprostřed chumlu robotníků.Dal se s nimi do řeči a dozvěděl se, že staví příbytek pro svého pána. Vojákovi se nezdálo, že by bylo možné postavit hrad na strmé skále a vyslovil pochybnosti o zdaru jejich práce. Dělníci se mu ale jen smáli. To poutníka popudilo. Zarazil hůl do skály a zvolal: „Ujme-li se tato hůl, uvěřím, že se vám dílo podaří.“ A odešel. A hle, všem na podiv zapustila tisová hůl ve skalnaté půdě kořeny. Z hole vyrostl strom a na skále hrad.“
Pověst ale také praví, že s osudem stromu je spjat i osud hradu. To se také potvrdilo v dubnu letošního roku, kdy se dva týdny před požárem depozitáře hradu ulomila jedna z větví mohutného tisu. Neboť každé zranění stromu se promítne do budov hradu a zahyne-li strom, bude konec s Pernštejnem.
Smyslem ankety „Strom roku bylo přivést více lidí k zájmu o životní prostředí a upozornit na význam stromů. Snad se jim to povedlo.
