Malebné vesničky a osady s biblickými názvy ležící v hlubokých údolích pod vrcholy dosahující téměř 750m to je kraj na severovýchodních hranicích CHKO Žďárské vrchy. Pojďme se tedy projít nebo projet z Borové kolem památné Lukásovy lípy do Telecího a Pusté Rybné. Vystoupáme na Lucký vrch a půjdeme proti proudu potoku Hlučál. Tak vzhůru na cestu...
Borová 600 m - Lucký vrch 738,9 m - Telecí 590 m (cca 6 km)
Východiskem výletu je železniční zastávka Borová na trati Polička - Žďárec u Skutče. K východisku se samozřejmě dostanete i autem nebo autobusem. Borová leží na silnici č. 34 Polička - Hlinsko asi 8 km od Poličky. Borová leží na hranici CHKO Žďárské vrchy - z Borové do Poličky tvoří hranici právě zmíněná silnice 34.
Z Borové se vydáme po žluté značce na východ (žlutá značka nezačíná u železniční stanice, ale asi 1 km odtud u autokempingu Borová). Čeká nás první stoupání dlouhé asi 5 km vedoucí po úbočí Betlémského kopce (740,9 m) přes osadu Dědek na vrchol Luckého vrchu (738,9 m).
Nedaleko vrcholu na JZ svahu leží chata na Luckém vrchu která je zároveň křižovatkou turistických cest - ze železniční zastávky Oldříš sem vede zelená značka a z Poličky dálková červená trasa, dál pokračující do Svratky.
My se však dál budeme držet žluté značky. Čeká nás strmý sestup do obce Telecí. První stavení, které při vstupu do obce míjíme je statek č.p. 102 u nějž roste nejznámější a nejstarší strom CHKO Žďárské vrchy tzv. Lukásova zpívající lípa.
Telecí 590 m - Maděra 690 m - Světy - Kučerův mlýn 550 m (cca 4 km)
V Telecím končí žlutá značka. Naše cesta bude pokračovat jihozápadním směrem po zelené značce, která stoupá úbočím Matoušova kopce (721,2 m).
K samotě a hájovně Maděra, která leží v sedle mezi vrcholem Matoušova kopce a bezejmeného vrcholu vysokém 742 m.
Asi 200 m pod hájovnou na kraji lesa zelená značka odbočuje doleva k JV, a po asi jednom km dosáhne břehu řeky Svratky v osadě Mrhov, která je součástí Krásného.
My se ale na zmíněném rozcestí budeme držet původního směru a pohodlnou cestou sestoupíme k samotě Světy a dál k soutoku Svratky s potokem Hlučál. Zde u Kučerova mlýna se dostaneme na silnici z Krásného.
Kučerův Mlýn 550 m - Pustá Rybná 600 m (cca 2 km)
Po silnici se dáme doprava k severu proti proudu Hlučálu. Za necelý kilometr mineme Drašarovu lípu a napojíme se na zelenou značku, která nás dovede do Pusté Rybné.
Pustá Rybná 600 m - Blatina 720 m - Borová 600 m (cca 5 km)
I z Pusté Rybné budeme pokračovat po zelené značce , stále proti proudu potoka Hlučál. Značka nedaceko za vesnicí odbočuje do prudkého kopce. Zejména cyklistům se zde nabízí varianta toto stoupání objet a výhled vyměnit za malebnou osadu Damašek.
Po zelené značce vystoupáte k samotě Blatina s vyhlídkou na Damašek, o kilometr dál minete osadu Bukovina. To již zbývá posledních asi jeden a půl kilometru k východisku našeho výletu, železniční zastávce v Borové.
Pěšky a na kole
Celá trasa měří asi 18 km a je na ní třeba překonat tři hřbety o výšce přes 700 m a sestoupit do údolí na úroveň 600 m. Největší převýšení je třeba překonat z Borové na Lucký vrch - asi 140 m. Trasa patří v místním měřítku mezi středně náročné.
Protože však vede většinou po širokých lesních a polních cestách a krátké úseky po asfaltových silnicích je dobře sjízdná na kole a to i na trekingovém. Na trase nejsou technicky náročná místa, opatrnost je třeba pouze v úseku z Luckého vrchu do Telecího, ale i ten je bez nebezpečí.
Začátek stoupání od Pusté Rybné k Blatině je na kole pro svou strmost v podstatě nesjízdné, jedná se však jen o krátký úsek. Cyklisté mohou tento úsek objet přes osadu Dmašek jak je popsáno výše v textu.
Občerstvit se a najíst se mlžete na počátku a na konci trasy v Borové, nebo v hostinci v Pusté Rybné. Neověřená je možnost na Luckém vrchu, Telecím a v Krásném.
Zajímavá místa na trase
Cesta Terézy Novákové
Žlutá značka nese jméno spisovatelky Terézy Novákové (1853 - 1912). Děj několika jejích knih se odehrává ve zdejším kraji za všechny romány Drašar nebo Jiří Šmatlán. Osud hlavních postav je většinou spojen se snahou o zachování českého písemnictví a jazyka.
Borová
První písemná zpráva o Borové pochází z r. 1349, kdy byla Borová zmíněna jako farní osada kostela sv. Markéty. Obec patřila královskému věnnému městu Polička, z části Lichumburku. Vlastní Borová se rozkládá po obou březích Černého potoka ve výšce asi 600 m. Osídlení údolí tohoto potoka je zajímavé tím, že jednotlivá stavení jsou roztažena po celém jeho toku v délce více než 7 km k ústí do Bílého potoka a jednotlivé Borová, Oldříš, Sádek, Kamenec tvoří jednu aglomeraci spojenou v podstatě i s Poličkou. V obci najdete mnoho památek lidového stavitelství zejména statky tzv. Poličského typu. K obci patří několik osad a samot, z nichž mnohé leží ve výškách nad 700 m a mají ráz horského osídlení. Za pozornost v obci stojí cenný katolický kostel sv. Markéty (založili benediktíni - Jiří z Horní Police ve 14. století). Z té doby pochází i založení kostela sv. Kateřiny v horní části obce. Evangelický kostel s farou byl založen koncem 18. století. Nachází se poblíž kostela sv. Markéty v dolní části obce.
Lucký vrch 738,9 m.
Významný vrchol této oblasti. Díky bezlesému vrcholu se stožárem vysílače je snadno rozeznatelný a tedy výraznější než o necelý kilometr vzdálený Betlémský kopec vysoký 740,9 m. Na vrcholu je nevelká skalka. Lucký vrch v minulosti zvaný též Lucberg nebo vrch sv. Lucie je významným vyhlídkovým bodem. Z jeho svahů se otvírají pohledy na Poličsko a dále až na Jeseníky a Orlické hory. K jihu pak na Telecí a centrální část Žďárských vrchů.
Telecí
Z nejstarší dochované písemnosti vyplývá, že roku 1403 byla ve vsi
Teleczie již větší farnost s kostelíkem. Vznik původní osady spadá
patrně až do století třináctého. Jako mnoho jiných obcí v této části
jsou i dějiny Telecího spojeny s českou reformací. Proslulost obci
přinesla Lukásova "Zpívající" lípa, která díky pověsti o
stařečku Jirouškovi, jenž v její dutině přepisoval Nový zákon, byla
navštívena a popisována mnohými spisovateli českého obrození. Lípa je
stará více než 600 let a je nejstarším stromem CHKO Žďárské vrchy. O
lípě si můžete přečíst článek. Dalším starým a chráněným stromem je
500 ket starý dub u Pajkrova statku.
V obci najdete mnoho památek
lidového stavitelství, zejména uzavřených stattků tzv. Poličského
tipu. Za pozornost stojí katolický kostel na hřbitově jehož vchod
chrání věž s jasným fortifikačním posláním. Evangelický kostel byl
postaven již dva roky po vyhlášení Tolerančního patentu císařem
Josefem II. r. 1781.
Drašarova lípa
Drašarova lípa roste při silnici do Pusté Rybné, v místě kde ze silnice odbočuje zelená turistická značka. Lípa se zařazena mezi chráněné památné stromy. Její stáří je 230 let (2000). Obvod kmene je 436 cm a výška 26 m. Lípa dostala své jméno po Josefu Václavu Michlovi zvaném Drašar, skutečné postavě románu Terezy Novákové. Pod lípou Drašar míval svá dostaveníčka: A na pomyslném pomezí mezi Březinami a Pustou Rybnou se pod lípou,která se dodnes Drašarova zove,scházeli se a svá vyznání si tam šeptali...Tato lípa jest velmi krásná,silná a větvená a odráží tak svazek,který ponejprv pod ní počat byl.. Drašar je pochován na hřbitově v nedalekých Březinách.
Pustá Rybná
Obec poprvé připomínaná ve starém popise diecéze pražské z r. 1344 - 1350, kde je v děkanátu Mýtském uvedena jako Moravská Rybná. Rybná údajně pro hojnost ryb v potoce Hlučál. V roce 1456 je Rybná v popisu rychmburského panství již zmiňována jako pustá. Tento přídomek obci zůstal i po opětovném osídlení. V roce 1660 zde byla zřízena sklářská huť. V 18. století zaznamenává obec rozmach pěstování a zpracování lnu, do tohoto období spadá také založení většiny okolních osad a samot - Betlém, Blatina, Damašek, Chalupy, Kobylí, Kamení, Polsko, Odřenec, Pavlásky, Světy a Zlomy. Roku 1838 byl na místě původního dřevěného kostela postaven nový katolický kostel sv. Bartoloměje. Protestantský kostel byl postaven v letech 1879 - 1890. Za zmínku stojí evangelická fara postavená z příspěvku švýcarských bratří, jejichž podmínkou bylo užití hrazeného zdiva a tak má fara alpský charakter.
Významnou památkou v obci je zachovalá polygonální roubená stodola. O vzácné stavbě, která opravena a tvoří jednu z dominant obce, se traduje, že byla prvním shromaždištěm "tolerovaných církevníků" a místem vysluhování svaté večeře páně pod obojím způsobem.
V současné době p. Smělý sestavil ve stodole trvalou expozici starých zemědělských strojů a nářadí. Můžeme zde vidět postroje na koně, fukary, sekačky aj. Pan Smělý po tel. Dohodě expozici zpřístupní (tel. 461 746 561 - p. Smělý).
Proč po stopách českých bratří
Zřejmě již z předcházejícího textu tušíte proč jsem dal tomuto tipu na výlet uvedený název. Skutečně toto česko moravské pomezí bylo a dosud je útočištěm příslušníků evangelické církve. Ve většině obcí najdete jak katolické tak protestantské kostely. Čeští bratří na znamení své víry dávali některým místům a nově založeným osadám biblické názvy nebo názvy z českých dějin: Betlém, Damašek, Betlémský kopec, vrch sv. Lucie, Žižkov...
Odkazy k článku (otevírají se v novém okně)
Interaktivní mapa oblasti na e-Vysočina
Obec Borová u Poličky na e-Vysočina
Obec Telecí na e-Vysočina
Obec Pustá Rybná na e-Vysočina
Článek o Lukásově lípě (otevře se v tomto okně)
