Koncem března jsem si byl zaprknovat ve Francii. Poprvé jsem byl ve velkém sjezdovém středisku a Harusák je tam ta poslední mez. Ale to není to o čem chci psát, zaplaťpábůh za Harusák v našich podmínkách.

Co mě tam však nejvíce zaujalo, byla možnost trasy dostat se z kopce dolů. Jezdilo se úplně všude, kde se dalo, jenom nebezpečné svahy byly označeny výstražnými tyčemi a páskami, aby tam nikdo nejezdil, neb by jej tam mohla pozdějc zachraňovat helikoptéra. Při tomto pohledu jsem vzpomínal na různé ochranářské pořady v TV typu „Nedej se", kde se čeští ochránci přírody rozčilují nad tím, že si nezodpovědní lyžaři a snowborďáci dovolí jet lesem těsně vedle sjezdovky. Už slyším argument, ale alpy jsou přece podstatně větší než naše malé české hory, tam se jedno takové údolí ztratí. Ano, je to pravda a tak mě napadá, jestli to není právě ta správná cesta. Obětovat i na našich malých horách jedno údolí, nebo tady na vysočině jeden kopec (celý Harusák) pro komerci a zbytek hor otevřít pro skialp a freeride jen na povolení s určitým počtem povolení na sezónu a pak tvrdě trestat ty, co se těmto pravidlům nepodřídí. Než mít na každým kopci sjezdovku a bezúčelově křičet v médiích o zlých a nezodpovědných lyžařích, kteří vybočí deset metrů ze sjezdovky.
PS: Nikde jsem tam za celou dobu neviděl odhozenej papír, flašku a podobnej bordel, kterej potkáte na našich sjezdovkách co metr.