Dalo by se říct, že bystřický Vodomil a večerníčkový Rákosníček mají mnoho společného. Oba jsou přátelé rybníků a vodních toků a neposeda je jeden jako druhý. Rákosníček má ale rád hlavně hvězdy a Vodomil – cestování a poznávání všeho nového a zajímavého.
Maskota Svratecké vodohospodářské naučné stezky a ochránce životního prostředí Bystřicka není třeba představovat. I letos zve malé i velké, mladší i starší, prostě všechny zvídavé na výherní a poznávací turistickou akci.
Pravidla jsou jednoduchá. Při této soutěži lze hravě spojit příjemné s užitečným. Poznáte krásy Vysočiny, zajímavosti Bystřicka a přitom budete sbírat razítka Vodomila do legitimace, která čeká na každého účastníka na určených kontaktních místech. Ačkoliv je připraveno celkem třináct turistických cílů, nebude nutné je pro získání razítek obejít všechny. Pouhých sedm razítek stačí na výhru „plavenky“, která svému majiteli zaručí volný vstup do krytého bazénu. Ti soutěživější by se měli pokusit získat do své legitimace devět Vodomilů. Tak se dostanou do hlavního slosování. A stejně jako vloni čeká výherce i účastníky řada atraktivních cen.
Razítka s Vodomilem je možné sbírat od 5. dubna, soutěž bude ukončena 30. září. Všech třináct turistických cílů vám postupně představíme. Tak tedy – zastavení první.
Kde jinde začít putování, než v Bystřici nad Pernštejnem, rodném městě turisty Vodomila. Zajímavostí je tu víc než dost, ale razítko do soutěžní legitimace je možné získat pouze na jednom z nich. Jak už mnozí jistě správně tuší, naším cílem je Městské muzeum v Bystřici nad Pernštejnem.
Jeho zrod je spojen se jménem ředitele obecných a měšťanských škol Ladislava Vondrušky. Tomuto pánovi se v roce 1913 podařilo přesvědčit městské zastupitelstvo o významu muzea. A tak se za pomoci veřejnosti začal pomalu shromažďovat vlastivědný materiál a různé předměty a vše se, pod pečlivým dohledem muzejního odboru, ukládalo do podkrovní školní světničky. Tento malý prostor sloužil jako muzeum až do roku 1956.
Ale činnost muzea nebyla spojena pouze se sbíráním a ukládáním historických památek. Tak například v roce 1924 byl proveden “archeologický výzkum” na zřícenině hradu Aueršperku. A ačkoliv nemělo muzeum stálé zaměstnance, o jeho chod se starala jen hrstka nadšenců, přesto bylo uspořádáno i několik výstav.
Blýskat se na lepší časy začalo muzeu až v roce 1954, kdy bylo městu povoleno zařadit do rozpočtu na rok 1955 příslušnou částku na zřízení muzea a kromě toho byly Bystřici propůjčeny tři místnosti na hradě Pernštejně, ve kterých byla od 10. listopadu 1957 otevřena bystřická expozice.
Vlastní budovu získalo bystřické muzeum až v roce 1960. Díky nové správní reformě se budova staré městské radnice, do té doby využívána okresním soudem, uvolnila a mohly zde být otevřeny zbrusu nové expozice rozdělené na oddělení přírodovědné, lnářství, středověké keramiky, zemědělského náčiní, řemeslných výrobků a nástrojů.
Osamostatnění se muzeum dočkalo v roce 1953, do té doby bylo pouze pobočkou Okresního muzea ve Žďáře nad Sázavou.
A co vás čeká v muzeu dnes? Zajímavou expozici „Uran na Vysočině“ naleznete ve sklepních prostorech. V přízemí sídlí Městské informační centrum (tam na vás také čeká razítko s Vodomilem). V prvním patře lze najít hned několik výstav. Je zde například pamětní síň Aloise Lukáška, expozice věnovaná železárnám ve Štěpánově a horácká jizba. V půdních prostorách se nachází zbrusu nová galerie a centrální depozitář.
Další expozice prozatím zůstávají zahaleny rouškou tajemství, protože muzeum prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Ale žádný strach, vše bude včas dokončeno a než soutěž začne, nebude po řemeslnících v budově muzea ani památky.
Vysočina, Nové Město na Moravě
