Takto honosně se nazývá místo nacházející se nad vyrovnávací nádrží Vírské přehrady. Je to nádherná skalní vyhlídka směrem na údolí Svratky.

Podle turistického průvodce Jana Evangelisty Nečase z roku 1903 se k Hraběcímu stolku dalo dojít takto: „Z Víru od proslulého hostince „u Šťastných" jdeme na „Hraběcí stolek." Řekne se, že jest to 20 minut - ale jdeme oněch 20 minut a jsme teprve na prvním kopci „Vostrážné" a druhý máme ještě před sebou. Z „Vostrážné" rozvíjí se před námi pěkný pohled na Vír, zejména vůkolní lesy nám velice imponují. Kráčíme ještě jednou 20 minut pohodlnou cestou lesní a jsme pojednou, neočekávaně, na místě."

Ono místo dnes těžko sami najdete, pokud s sebou nemáte průvodce, kteří zde už jednou či vícekrát byli. Kdysi prý k Hraběcímu stolku dokonce vedla značená cesta, ale ta už bohužel důkladně zarostla. Dojít k vyhlídce je možné buď od Víru, stejně jako Jan Evangelista Nečas nebo lze nechat auto na silnici mezi Bolešínem a Věstínkem a dát se pohodlnou cestou přes louku a lesem.

Kdysi zde stávala dřevěná trámová rozhledna, tedy přesně od roku 1903, kdy ji nechal na vlastní náklady postavit hrabě František Josef Coudenhove - Honrichs. Stavba připomínající spíše myslivecký posed vydržela až do roku 1930. Tehdy byla téměř beze zbytku odstraněna, snad jen nepatrné stopy kamenné podezdívky po ní zůstaly. Jan Evangelista Nečas o ní píše: „ Sestupujeme asi o 40 kroků a pojednou objeví se v lese prázdné místo, na němž jest ona zmíněná rozhledna. Stoupáme do jejího I. poschodí a před zrakem naším vynořuje se nádherné panorama. Poznáváme, jak vysoko jsme z toho, že kopce, na něž jsme se před chvílí as úctou vzhůru dívali, nyní před námi nepatrné se býti zdají."

Ale i bez rozhledny je tu stále ještě skvělý výhled. Kromě údolí Svratky, vyrovnávací nádrže a samoty Hamry je možné spatřit též zalesněný kopec se zříceninou hradu Pyšolec, pocházející ze třináctého století.

Unavený poutník může usednout na lavičku a potěšit se romantickou vyhlídkou. Ale jen v tom případě, že se mu k vyhlídce podaří nalézt dávno ztracenou cestu.