Při nedávné návštěvě severní části Moravy jsme projížděli od Opavy směrem k Bruntálu. Nedaleko hlavní silnice jsou k zhlédnutí na polích staré vojenské bunkry.

Tato opevnění byla zbudována před druhou světovou válkou. V roce 1933 se dostal v Německu k moci Adolf Hitler a vše směřovalo k tomu, že druhá světová válka je za dveřmi. Náš stát patřil mezi nejohroženější. Proto padlo rozhodnutí pro vybudování železobetonových opevnění kolem hranic i ve vnitrozemí. Tato opevnění měla bránit nepříteli v hlubokém průlomu a zdržet jej co nejdéle na hranicích.

Bunkry byly stavěny většinou do pater. V horním patře měl stanoviště velitel, v jedné nebo ve dvou střeleckých místnostech (podle terénu) byly v pohotovosti srubové zbraně. V každém bunkru bylo několik střílen, kde číhal protitankový kanón nebo těžký kulomet.

Pokud kolem takového bunkru pojedete a nebude zrovna zajištěn proti vniknutí, stojí za to jej navštívit. Je obdivuhodné, za jakých tehdejších podmínek byly objekty zbudovány. Tuny betonu a železa jsou těžko dobyvatelné, dokazuje to i doba, po které jsou stále celkem v pořádku. Z venkovních stran jsou vidět jen díry po střelách, vnitřky jsou samozřejmě vyrabované. Ale jinak nejsou viditelné žádné změny důsledkem klimatických podmínek apod.
Jeden z nich, který jsme prohlédli, měl spodní patro zatopeno vodou, jinak bylo možné projít jej celý.

Bunkry nejblíže Opavě našly využití i v dnešní době. Bezdomovci zjistili, že se dají docela dobře obývat a ty nejpřístupnější obsadili. Úřadům se to ale nelíbilo, a tak je zabezpečily proti vniknutí. Na jednu stranu měli bezdomovci střechu nad hlavou, na stranu druhou však mohlo dojít k jakémukoliv úrazu nebo škodě a těžko by se pak řešilo, jak z takové situace ven.

Takže až někde uvidíte betonová monstra na polích, přizastavte a nakoukněte do nich. Sice na vlastní nebezpečí, ale uděláte si představu, v čem vojáci trávili svůj čas. I když nakonec účel těchto staveb nebyl splněn a okupace proběhla "bez výstřelu", snaha předků se musí ocenit i dnes.