Balóny nad Medlovem

Balóny nad Medlovem

Létání v balónu je pro mnohé z nás symbolem dávných časů. Touha člověka letět v oblacích byla vždy veliká a tak se koncem srpna v roce 1783 vznesl první balón. V září poslal Etienne Montgolfier do vzduchu i první pasažéry, kterými byli kohout, kachna a ovce.

První lidská posádka startovala 15. října téhož roku. Posádku tvořil pouze jeden muž a byl to armádní důstojník Pilatr de Rozier, který se vznesl do výšky dvaceti šesti metrů na dobu dvaceti pěti minut. Po přistání pronesl památnou větu: „Tam nahoře se není čeho bát." Zlé jazyky ale tvrdí, že byl při tom bledý a s rozklepanými koleny.

Jako všechny objevy, tak i balónové létání bylo brzy zneužito armádou. Špionáž ze vzduchu, to bylo něco celkem nového. Brzy však balóny vytlačila letadla, zájem armády o tento dopravní prostředek polevil a balónovému létání se časem začala věnovat jenom hrstka fanoušků.

Na Vysočině u Medlova si balónoví nadšenci dávají sraz už čtvrtý rok. O tom, co tento sport obnáší, jsem si povídala s jedním z organizátorů, Josefem Capouškem z Kladna.

Tady to organizujeme pro firmu Enertis. Jsme Vzduchoplavecká společnost královského města Slaný. Enertis tu má setkání svých zaměstnanců. Jsou to naši přátelé, jim se to líbí a nám také. My si zalítáme, je povozíme a je to příjemné.

To musí být poměrně náročný koníček.
Když budete sbírat známky a budete chtít modrého Mauricia, tak si na něj taky budete muset vydělat. Jsou lidi, kteří se tímhle živí, ale ti na takovéto akce nejezdí, no a ti ostatní si na to musí vydělat.

Máte takových akcí víc?¨
Máme jich víc. My, jako vzduchoplavecká společnost, to organizujeme od třiadevadesátého roku. Tohle je už taková dvacátá, dvaadvacátá akce většího rozsahu. Pořádali jsme v Hradci Balónové nebe, tady už jsme počtvrté, atd. Ono to nejde víc, než dvě akce za rok. Teď děláme Vysočinu a na začátku září budeme dělat v Sudoměřicích u Bechyně další akci.

Jakou má ten balón nosnost?
Balón má nosnost podle velikosti, podle objemu. Jsou malé balóny pro dva lidi a jsou obrovské, které unesou čtrnáct, patnáct lidí i víc. Balóny, které tady lítají, jsou někde v rozmezí 2200-3000 kubíků. Ten větší balón unese tři nebo čtyři lidi. Záleží na váze. Máme určité limity, které nesmíme překročit.

A kolik lidí je potřeba k obsluze balónu?
Optimální jsou čtyři. Když jich je víc, je to do jisté míry výhoda, ale pak už se pletou. Když jich je míň a je to vycvičená posádka, tak se to dá taky zvládnout. Optimální jsou čtyři-pilot plus tři lidi posádky.

Jste ve spojení s doprovodem?
Jsme, většinou přes mobily, protože vysílačka se musí používat jen v řízených leteckých okrscích. To souvisí s prostorem, ve kterém lítáme. Takže my dnes nemáme za povinnost mít vysílačku, ale tím, že za námi jede doprovod, tak je potřeba to spojení mít. Mobil je nejrychlejší.

A musí mít pilot nějaké pilotní zkoušky?
Musí. Oficiální název je pilot volných balónů Zkoušky se skládají ze sedmi předmětů, pilot musí mít s instruktorem nalétané hodiny ve výcviku. Přezkušují pak inspektoři. Pilot balónu musí mít vše jako amatérský pilot. Pak musí mít ještě nalítané hodiny s posádkou a pak teprve může začít vozit pasažéry. S pasažéry smíme podle předpisů letět jen do rychlosti větru čtyř metrů za vteřinu, kdežto se zacvičenou posádkou do sedmi metrů.

A navigátora máte také?
Při těchto akcích ne, protože se tu létají jen velice jednoduché soutěže, tak ten pilot je schopný vše obsloužit sám. Doprovod ho většinou vidí, pilot mu telefonem řekne, kde asi bude přistávat. Dnes už se používají GPS, já jsem ji třeba zrovna včera použil.
Když se lítají soutěže, tak to je něco jiného. Ty jsou velice náročné na počítání, na hledání v mapě a tam ti dva lidi jsou plně vytíženi.

A jak daleko ten balón doletí?
To záleží na větru. Minulý týden jsem letěl od nás ze Slaného a za hodinu jsem přistál za Lounama, což je třicet kilometrů. Druhý den jsem taky letěl, byli jsme hodinu a půl ve vzduchu a uletěli jsme čtyři kilometry.

S balónem se dá létat i v zimě?
Lítá se i v zimě, je to samozřejmě trošičku náročnější, ale má to jednu výhodu, vejde se víc lidí do koše. Celý problém amatérského lítání je v tom, že musíme dát dohromady peníze, počasí, čas můj, čas posádky, popřípadě pasažérů. V zimě jsem taky letěl mockrát, třeba také na Silvestra.

Jaké jsou pravidla při soutěžích? Tam vyhrává ten, kdo dříve doletí na určené místo?
Ne, balónová soutěž je vždycky varianta letu na cíl. A těch disciplín je zhruba patnáct. Vždycky je to nějaká varianta, třeba rozhodčí určí cíl v terénu a piloti si hledají místo startu podle větru, aby se k tomu cíli dostali. Mají tam minimální vzdálenost k tomu cíli, bývá to někde mezi 3-8km, najde si místo v terénu a dolítává na cíl. Tam nepřistává, ale hází tzv. fléru (stuhu s pytlíkem písku). Další variantou je, že se startuje společně, rozhodčí určí třeba tři cíle a za letu si pilot volí nějaký cíl. Těchhle disciplín je 15 a vzájemně se kom,binují. Třeba maximální vzdálenost na čas. Pilot letí půl hodiny a musí uletět co nejdál. Nebo naopak uletět co nejmenší vzdálenost. Ideální je přistát, tam kde odstartoval. Nebo tzv. loket. Letí se z bodu A do bodu B a stejně by se mělo i vrátit. Při soutěži se nelétá jen jedna disciplína, ale třeba tři za sebou. Na mistrovství světa se létá třeba pět disciplín za sebou. Ty disciplíny se ještě kombinují, cíl může být křižovatka nebo otevřený kříž. A může to být ještě kombinované s časem, že ten kříž je otevřený třeba prvních 10min. v hodině, pak je zavřený, takže ten pilot si to musí dobře propočítat, aby tam doletěl přesně. Dnes se ještě lítají tzv. 3D disciplíny, při kterých rozhodčí určí za cíl bod v prostoru. Využívá se GPS, která dokáže určit bod na zemi i bod v prostoru. Pilot má tímto bodem proletět. Má v koši černou skřínku, kterou musí před startem zapnout a po přistání ji zase vypne. Rozhodčí stáhnou údaje z ní do počítače a tam jim vyleze celý let. Ale my jsme staromilci a takové soutěže tady nelítáme. Uděláme si tu nějakou srandosoutěž. Dnes je v republice skupina 10-15 lidí, kteří se věnují pouze soutěžím a pak jsou lidi, jako jsme my, kteří lítají pro zábavu, pro své kamarády a pro srandu. Pořádáme při tom různé přídavné programy, letos tu například budeme mít květinové soirée, vloni jme měli country a předtím ceylonské čajové odpoledne. A v Sudoměřicích jsme zase pořádali rekonstrukci historického letu 1895. Nepřálo nám sice počasí, ale udělali jsme doprovod v kostýmech a s koňmi a bylo veselo.

Dívala jsem se, že jste před letem vypouštěli balónek. Proč?
Balónek se vypustí a sleduje, my tomu říkáme větročteč. Na tom se odečítá azimut, takže víme, kam balónek letí a náměr, tedy pod jakým úhlem. To se dá do počítače a pak se podle výpočtů určí jestli letět nebo neletět. Dnes ráno to bylo na hraně. Sice to nevypadalo, ale ten balónek v těch padesáti metrech začal letět hodně rychle. Otázka je, kdy to je ještě bezpečné a kdy ne. Dnes jsme to odhadli přesně. Balónové lítání je hlavně znalost meteorologie. Těžko se odhaduje vítr a také nejsou moc dobrá vedra, protože z nich vznikají nekontrolovatelné bouřky. Ty se mohou vyvinout během hodiny nebo dvou.

Pilotům a posádce tedy můžeme popřát dobrý vítr a my ostatní se budeme alespoň kochat pohledem a budeme při tom stát oběma nohama na zemi.