Jak jsem v minulém sloupku sliboval, mé postřehy budou odevšad, co mě kde zaujalo. No a proč se držet u země, začneme rovnou u moře. Nebudu popisovat moře a skály, i když to moře je přece jen větší než Sykovec a stěny hezčí než třeba Drátník. Zaujala mě spíše jiná věc a hned na začátek řeknu, že negativně.

Sehnali jsme ubytování v apartmánu v krásném historickém centru, hned pod hradem. Majitelé se zdáli přátelští a milí a tak se tvářili i další den. Jenže pak někdo z nás zapomněl v noci zhasnout světlo a nastal problém. Ráno nás paní ohromila historkou o čtyřech bláznech, kteří od války žijou v horách a dohlíží, zda se dodržuje noční zatmění a pokud objeví, že ne tak dům vystřílí. Nevíme zda to myslela vážně, ale co my víme jak se projevuje válečné trauma a navíc balkán byl vždycky drsnej. A od té doby to bylo už jen horší. Neustále jsme byli pod dohledem starostlivé paní. Každý den přicházela s kázáním, co máme a co nemáme a vyvrcholilo to tím, že jsme zjistili, že to je byt, ve kterém bydlí mimo sezonu, čili si tam chodila prát a vůbec jaxi narušovala soukromí. A korunu tomu nasadili, že místo dopředu nabídnuté ceny za apartmán na den, byla změna k poplatku za osobu na den. Tak tyto scénky trošku pošramotili jinak příjemný pobyt v Omishi.

A proč to všechno píšu na stránkách Žďárských vrchů? Chci tímto apelovat na všechny ubytovatele a na ty, co přemýšlejí o tom, že by ubytování nabízeli, aby si velmi dobře rozmysleli jaké ubytování chtějí nabízet, protože vězte, že sebemenší maličkost dokáže zkazit i tu nejprýmovější dovolenou, a my přece chceme, aby se na Vysočinu lidé vraceli s láskou.