Málokdo dnes ví, že naší obcí (Kadovem pozn.red.) měla vést železnice. Již v r. 1873 psal šichtmistrovský úřad o nezbytnosti postavit železnou dráhu v našich končinách. Hutě však byly v r. 1875 uzavřeny, a tak myšlenka zapadla.

Když v r. 1905 byla vybudována železniční trať Tišnov - Žďár na Sázavou, byl oprášen starý nápad - postavit železnici. Tentokrát měla dráha vést z Nového Města do Poličky a Litomyšle. Do projektu se zapojily: velkostatek, který si od toho sliboval lepší odbyt dřeva, zainteresovaná města (Nové Město na Moravě, Polička, Jimramov a Litomyšl) i jednotlivci, např. stavitel Sadílek. Ústav šlechtičen Marie školské využil svých kontaktů s moravským sněmem i zemským výborem k získání potřebných povoleních a především financí. Nelze vyloučit ani podporu kadovského rodáka - vrchního rady státních drah Theodora Brázdy, který se proslavil vynálezem napájecího zařízení parních kotlů u lokomotiv. V r. 1909 schválil Moravský zemský sněm subvenci 20000 K na každý kilometr projektované dráhy Nové Město - Jimramov, do celkové výše 464 000 K. Během r. 1911 zaměřili inženýři firmy dr. Samohrada trať a o rok později byl podrobný plán dokončen.

Vytýčená trať, která sledovala tok Fryšávky, měla začínat v Novém Městě a pokračovat přes Maršovice - Rokytno (zastávka) - poblíž Medlova a Kadůvku (zastávka "Fryšava") - u Vápenice (Mostinky) - Rovné doly - Chobot - poblíž Kuklíku a Vříště (zastávka "Německé") - Líšnou - Jimramovské Paseky (zastávka) - Nový Jimramov do Jimramova, odtud měl pokračovat druhý úsek do Poličky a třetí úsek do Litomyšle.

Realizaci nakonec zabránily světová válka a následné hospodářské krize (1922-1923, 1930-1933).