Pro ty z vás, které ještě téma větrných elektráren neomrzelo, tu mám další informace. Tentokrát se jedná o stavbu větrníků na rozhraní pozemků čtyř obcí.

Se starosty a zástupci obcí jednala firma ENVI ENERGO a.s. ze Žďáru nad Sázavou, která už má větrnou elektrárnu v obci Záblatí u Velké Bíteše. Jako nejvhodnější místo pro stavbu větrníků vybrala firma kopec Dejmalku, což je přesně rozhraní obcí Věžná, Milasín, Střítež a Bukov.
V obci Bukov byla před nedávnem uspořádána anketa, v níž se většina lidí vyjádřila pro stavbu elektráren. Nevím, jakým způsobem se k této nabídce stavěli starostové ostatních obcí, já jsem si pro názor zajela do Věžné, za paní starostkou Janou Vrbkovou.

Podle mých informací by se na vašem katastru měly v dohledné době stavět větrné elektrárny....
Výstavba elektráren je v plánu, ale zatím není nic jistého. My jsme byli osloveni jako první. Soukromá firma nás informovala, že by měla zájem na hranici katastrů postavit větrné elektrárny. Zastupitelstvo to začátkem ledna schválilo.

Smlouva už je podepsaná?
Máme podepsanou smlouvu o spolupráci a podpoře větrných elektráren. Zatím je to v té fázi, že máme zažádáno o povolení měřáku větru, což bylo teď schváleno, takže by měla nastat první fáze a sice měření větru. To by mělo trvat zhruba rok.

Kolik peněz by z větrných elektráren šlo do obecní pokladny?
Taxa je sto tisíc ročně za každou MW výkonu té elektrárny.

A jaký by měl být jejich předpokládaný výkon?
Každá by měla mít zhruba kolem dvou až dvou a tři čtvrtě MW.

Na vašem katastru by mělo stát kolik elektráren?
Dvě. Zatím jsou pouze plánované, ještě nic není jisté.

Informovali jste se někde, co taková větrná elektrárna všechno obnáší?
Mluvili jsme se zastupiteli obce Záblatí a také jsme se byli několikrát podívat třeba v Pavlově, mluvili jsme s lidmi, kteří tam bydlí.

Co na to místní?
Vesměs si myslím, že jsou všichni pro. V prosinci jsme dělali veřejnou schůzi, pak v únoru zájezd pro zájemce do Pavlova.

Nechtěl někdo třeba referendum?
Tendence tady byla, my jsme referendum na základě výsledků veřejné schůze zamítli. O schůzi byl velice malý zájem, na to, že máme zhruba sto šedesát voličů, tak na schůzi přišlo devatenáct lidí. Takže jsme na lednovém zastupitelstvu naznali, že obyvatelstvo nemá zájem se k tomu nějak vyjadřovat. Referendum jsme zamítli a projekt schválilo pouze zastupitelstvo. Pak tu byla ještě akce jednoho člověka, který chtěl dělat referendum a tak sepisoval petici, ale právě proto, že petici donesl až po schválení zastupitelstvem, tak to zastupitelstvo zamítlo a referendum se nekonalo.

Podle mých informací nashromáždil přípravný výbor pro referendum 54 podpisů...
Tam to bylo trochu jinak. Podepsala to sice spousta lidí, ale na základě zkreslených informací. Pak došlo k tomu, že část lidí své podpisy odvolala. A i když ze zákona ty podpisy na petici odvolat nelze, tak jsme přesto přihlíželi k tomu, že referendum lidi až tolik nevyžadovali.

Takže teď už není odvolání, pokud bude vítr foukat, tak elektrárny budou...
Tam to nezáleží jen na větru. Dělá se dalekosáhlé územní řízení, schvalování, je spousta institucí, které se k tomu budou vyjadřovat. Vyřizování bude trvat nejméně rok, takže pokud by se mělo něco stavět, tak zhruba za rok a půl, dřív ne.

A nemáte strach z nějakých negativních dopadů?
Jsou státem dané určité limity, které se musí dodržet. Je to více než osm set metrů od prvního obydlí, proto by to nemělo vadit. Věžná je od toho nejdál, je to přes kopec a přes les, takže možná uvidíme jen nějaké vrcholky vrtulí. A slyšet to přes zalesněnou plochu v obci nemůžeme vůbec.

A aby byly názory vyvážené, zajela jsem si i za oponentem paní starostky a příznivcem a organizátorem referenda v obci. Je jím pan Ivo Fořt z Pernštejnských Janovic, jeden ze zastupitelů obce Věžné..

Jaký je váš názor na větrné elektrárny?
Pro větrné elektrárny se v obci rozhodli hlavně proto, že obec potřebuje peníze. Můj názor je ten, že peníze nejsou to nejdůležitější. Tyto stavby se mi nelíbí a ani si nemyslím, že by to bylo tak skvělé pro ekologii, energii, atd. Takže já jsem byl proti. Nakonec jsme se na zastupitelstvu domluvili, že se udělá veřejná schůze. Přišlo na ni asi patnáct lidí, z toho byla skoro polovina zastupitelstva. Přišel na ni i pan Prchal z firmy ENVI ENERGO, který podal informace a odpověděl na dotazy. V podstatě se to tak nějak rozpustilo bez jakéhokoliv rozhodnutí. Byli tam lidi, kteří s tím souhlasili i lidi s opačným názorem. Zastupitelé měli za to, že tato otázka občany buď nezajímá, nebo že s tím souhlasí. Podle mého názoru to není však není argument pro to, aby si mohl někdo dovolit rozhodnout o něčem, co tady bude po dobu patnácti až dvaceti let strašit (alespoň z mého pohledu). Taková dlouhodobá věc by se měla rozhodnout v nějakém širším fóru. Když lidé nepřijdou na schůzi, tak udělat anketu nebo referendum.
Další zastupitelstvo bylo v lednu a na něm se už hlasovalo. Dva jsme byli proti, konečný výsledek byl sedm ku dvěma.

A jak to bylo s referendem?
Řekl jsem si, že zkusím sehnat podpisy, protože jsem si nastudoval, že když seženu 30% obyvatel, pak je zastupitelstvo ze zákona povinno udělat referendum. Ještě s dalším členem zastupitelstva jsme obešli v polovině ledna Věžnou a sehnali jsme padesát sedm podpisů. Paní starostce jsme pak předali návrh přípravného výboru plus podpisové archy s tím, že zastupitelstvo je za čtrnáct dní, tak že se to tam projedná. Na další zastupitelstvo však paní starostka přinesla svou podpisovou listinu, ve které patnáct lidí odvolalo své podpisy z té naší podpisové listiny. Jako důvod uvedli, že jsem jim o elektrárnách neříkal pravdu a že jsem jim zatajil některé skutečnosti. Je pravda, že lidi jsou schopni leccos zapomenou a když na ně vybafnete, tak za deset minut neví, co jsem povídal na začátku. Nicméně jsme každému dávali papíry, kde bylo vše jasně napsané, takže z mého pohledu si myslím, že to bylo naprosto čisté. Na základě toho, že lidé své podpisy odvolali, tak jsme klesli pod třicet procent.

Ale zákon o referendu tohle nepřipouští, protože podpis na podpisové listině je konečný a neodvolatelný...
To zákon nepřipouští, nicméně já jsem v tu chvíli nevěděl, jak to skutečně je. Takže jsem říkal, že si to ověřím. Zastupitelstvo naznalo bez ohledu na to, jestli to zákon připouští nebo nepřipouští, že podpisů není dost a tudíž že je návrh neplatný.
Já jsem pak kontaktoval odbor ministerstva vnitra, odbor voleb a právní kancelář v Brně a chtěl jsem po nich vyjádření k tomuto problému. Z obou dvou institucí mi přišlo, že postup paní starostky s její protipeticí, nebo jak to nazvat, nebyl správný. Zákon s nějakým odvoláním podpisů nepočítá a tudíž by se referendum, pokud je jinak návrh v pořádku, mělo konat. Na základě tohoto jsem svolal zvláštní schůzi zastupitelstva, na které jsem přednesl všechny připomínky a každému ze zastupitelů jsem předal vyjádření obou institucí. Zastupitelé od svého stanoviska neustoupili. Chvíli jsem zvažoval soudní spor, ale nakonec jsem od toho ustoupil. Pouze jsem ještě roznesl dopisy, ve kterých jsem občany informoval, jak to proběhlo a proč referendum není.

A lidé, kteří podepsali, že chtějí referendum se už neozvali?
To je právě jeden z důvodů, proč už jsem se to nesnažil nějak dál silou tlačit. Už jsem to znovu neobcházel, abych se jich zeptal, jestli i nadále trvají na referendu. Tady to občas funguje tak, že když za někým přijdete, tak má strach vám říct ne. Raději podepíšou, co jim předložíte. Je pravda, že někteří naopak řekli, že si to rozmyslí nebo že to nechtějí. A podepsali to i lidé, kteří říkali, že se stavbou elektráren souhlasí. Ale to je pořádku. Tady se nejednalo o to, jestli chtějí nebo nechtějí elektrárny, ale o referendu, ve kterém si to pak mohou sami rozhodnout. To byla základní pointa.
Já jsem pak opravdu už neměl chuť je znovu a obcházet. Ale dvaačtyřicet lidí své podpisy neodvolalo. Mohl bych obejít další, tak jak to dělala paní starostka, ale to bychom pak mohli dělat do nekonečna.

Takže nějaký soudní spor vyvolávat nebudete...
To rozhodně ne. Já už jsem předem věděl, že to bych nechtěl absolvovat.

Z jakého důvodu odmítáte větrné elektrárny?
Prvotní důvod je ten, že se mi nelíbí v krajině. Nejen tady, kdekoliv. A protože mne zajímaly i další argumenty pro a proti, tak jsem dost času trávil prolézáním internetu a snažil jsem se dopátrat objektivních informací. To je samozřejmě dost těžké, protože zde jsou dvě skupiny, které se bijí hlava nehlava. Nakonec jsem zjistil, že zase tak skvělý ekologický přínos to nemá, jak tvrdí zastánci elektráren. Je pravda, že s vývojem té technologie se některá negativa ruší, třeba že jsou moc hlučné. Ale z mého pohledu to opravdu nemá takový ekologický přínos, aby to vyvážilo negativní dopad na tvář krajiny. A co se týká ekonomické stránky věci, tak ta je celá značně pokřivená, vydělávají na tom jenom někteří. Takhle to bude fungovat do té doby, dokud na to stát bude dávat peníze. Jediné plus je, že z toho dostane nějaké peníze obec. Ale na druhou stranu ve smlouvě nebyla žádná pojistka třeba proti tomu, kdyby firma zkrachovala. A samozřejmě ve smlouvě nebyla zohledněna ani inflace.
Pro většinu obyvatel je asi ta finanční stránka zásadní, já bych měl radši okolní krajinu v budoucnu alespoň stejnou, jako je teď. Myslím si, že tudy cesta nevede.

Ponechme chvíli stranou otázku referenda. I když nejsem příznivcem větrných elektráren, chápu i postoj paní starostky a zastupitelstva. Finanční motivace je příliš silná, zvláště pro menší obce s nízkým rozpočtem. Jak známo, tonoucí se i stébla chytá a pro malé obce je jakákoliv finanční částka, která posílí jejich rozpočet, vítaná. Ostatní aspekty jdou v tomto případě stranou. Škoda.

Autorem přiložených fotografií je Ivo Fořt. Fotomontáž znázorňuje případný vzhled elektráren v krajině.