Ani CHKO nesouhlasí se stavbou větrných elektráren

Ani CHKO nesouhlasí se stavbou větrných elektráren

Větrné elektrárny přinášejí bezesporu spoustu pozitivního. Využívají přírodní energii, což je ekonomicky výhodné. Ale jsou opravdu tím nejlepším řešením?

Na území CHKO Žďárské vrchy byly v minulosti provedeny tři oficiální pokusy o prosazení stavby větrných elektráren. Všechny skončily ve fázi projektové dokumentace.

Stavby se týkaly lokality Fryšava, Cikháj a Hlinsko. Podívejme se na jednotlivé případy trochu podrobněji.

Fryšava - stavba větrné elektrárny zde byla navržena obcí. Stála by na kopci nad Fryšavou a stožár s vrtulí by dosahoval výšky mezi 120 a 150 metry. Správa CHKO nevydala k realizaci souhlas z důvodu negativního zásahu do krajinného rázu. Výška větrné elektrárny by v tomto případě přesahovala nejvyšší vrchol Žďárských vrchů - Devět skal.

Cikháj - v této obci byla již v roce 2003 povolena stavba malé větrné elektrárny s omezenou výškou (maximálně 14m) soukromému vlastníkovi rekreačního objektu. Elektrárna je tu pouze dočasně, doba trvání je omezena na deset let. Samozřejmě, že si po uplynutí této lhůty může majitel požádat o prodloužení, bude však záležet na rozhodnutí CHKO, jestli mu bude vyhověno. K výškovému omezení bylo přistoupeno zejména proto, že je nutné zachovat charakter okraje sídla a výškové hladiny zástavby sídla, která je dána výškou nadzemního elektrického vedení.
Další projekty větrných elektráren byly situovány mimo obec, na svahu kóty Tisůvka. Toto území je součástí III. zóny ochrany přírody. Navrhovaná stavba by měla dosáhnout výšky 100m, čímž by přesáhly přírodní dominantu, kterou je v tomto případě vrchol Tisůvky.

Horní Babákov (katastr obce Holetín u Hlinska) - projekt představil čtyři větrné elektrárny s výškou stožáru 105m. Zde byl nastolen, kromě znehodnocení krajiny, další problém. Zdejší osadníci se o projektu dozvěděli jako poslední. Ani tento projekt nebyl zrealizován, obec nakonec odstoupila od podpisu smlouvy.

CHKO zastává vůči větrným elektrárnám spíše negativní stanovisko. Dodnes není úplně jasné, jaký vliv na flóru a faunu mohou větrné elektrárny mít. Jisté ale je, že některé skupiny živočichů reagují na větrné elektrárny negativně. Jsou to například netopýři a ptáci. U ptáků mají tyto stavby vliv i na hnízdění, získávání potravy a migraci. Také noční osvětlení je pro některé z nich nebezpečné. Správa CHKO dokonce uvedla, o které druhy ptactva, nejvíce ohrožené elektrárnami, jde. Jsou to hlavně chřástal polní nebo také křepelka obecná. Protože zvuky vydávané větrnou elektrárnou mohou připomínat hlasové projevy těchto ptáků, může být ovlivněna jejich komunikace a narušen reprodukční proces. Přitom jsou tyto druhy už dost ohrožovány zemědělskou výrobou. Dalšími ohroženými druhy ptáků jsou například čáp černý a čáp bílý.

Nezanedbatelná je i problematika krajinného rázu. Prostředí by se zásadně změnilo, zejména horizonty. I proto jsou pro CHKO Žďárské vrchy větrné elektrárny těžko akceptovatelné.

Podle vyjádření pracovníků Správy CHKO Žďárské vrchy se stále čeká na to, aby se zaujalo nějaké oficiální, obecné stanovisko, platné pro všechna chráněná území, ve kterém by bylo stanoveno, jak dál s tímto typem obnovitelných zdrojů energie. Zatím se v této věci postupuje poněkud nesystematicky. Na jedné straně máme určité závazky k Evropské unii a na straně druhé bychom měli respektovat místní podmínky a zachovat ráz krajiny. Jak je vidět, zůstane otázka větrných elektráren zřejmě ještě nějaký čas otevřená.