Polovinu prosince už máme téměř za sebou, ale když se podíváte ven, vypadá to spíše na příchod jara. Ptáci zpívají, kytky vesele kvetou, tráva je zelená a svěží a po sněhu ani památky.

Rozsvícené stromečky se prapodivně vyjímají v sytě zelené trávě. A vánoční výzdoba má jen málo společného se svěžestí jakoby jarní přírody. I koledy znějící z obchodů a domácností působí tak trochu nepatřičně. Venku marně hledáme kouzlo vánoc, chybí nám k němu sníh, který k vánocům patří stejně jako stromeček, kapr nebo dárky.

Problémy s počasím nemáme jen my, lidé, ale i ptáci, zvířata a rostliny. Názorným příkladem je například kos černý. Tito ptáci zpívají každé ráno, což je v této době jev zcela výjimečný. Jedná se zřejmě o hlasový projev související s obhajobou hnízdního okrsku. Teplé počasí jim připomíná jaro. Stejně podivně reagují na letošní vyšší teploty i kavky. Tak jako všichni krkavcovití by se v této době měly vydat o něco jižněji.

Kavky začínají děsit i obyvatele Žďáru nad Sázavou. Tam se k místní populaci přidali i další ptáci a tak se městem potuluje asi třistahlavé hejno, které hledá potravu hlavně v kontejnerech.
Minulý týden se tito tmaví ptáci shlukli před starou radnicí, kde vyzobávali zrnka rýže rozházená svatebčany. Když nakonec přízračné hejno kroužilo nad náměstím, nejeden přihlížející si vzpomněl na Hitchcockův horor „Ptáci".

Zajímavé je, že tažní ptáci odletěli ve správných termínech. Naopak každoroční hosté ze severu, jako je například káně rousná nebo brkoslav severní, se zatím k nám nedostavili.

S tím souvisí i v poslední době často položená otázka přikrmování ptactva. Krmit či nekrmit? Jaromír Čejka z CHKO Žďárské vrchy říká: „Asi by se to v současné době nemělo přehánět. Zasypávat krmítka je zatím zbytečné. Jestli ale někdo chce přikrmovat, nejlepší je zatím jen slunečnicové semeno. Ptáci mají zatím pořád obrovskou potravinovou nabídku ve volné přírodě a tak spíš jen krmítka kontrolují, neslétávají se k nim z důvodu nedostatku potravy."