Jaro konečně propuklo v plné síle. Vše kolem nás kvete a my se snažíme tu jarní atmosféru pořádně vychutnat. Vždyť jsme na ni letos tak dlouho čekali! Zemědělci vyrazili do polí dohnat to zpoždění a spousta práce se objevila také v lesních porostech.

Sněhové kalamity za sebou nechaly v lesích nesmazatelné stopy. Vyvrácené či zpřerážené stromy nejsou žádnou výjimkou. Vše je nutné co nejrychleji zpracovat, lesy vyčistit a kde to bude třeba, tak osázet vzniklé holiny.

K tomu všemu je zde další noční můra každého majitele lesa - lýkožrout smrkový, kůrovec. Ten dělá problémy neustále a všude. Nejvíce škody způsobuje při jarním rojení. Pokud se budete pohybovat v lese, téměř jistě narazíte na nějaký suchý smrk s oloupanou kůrou. V lepším případě je strom jeden či dva, v horším se může jednat o tzv. ohnisko, zde je pak napadených stromů spousta.

S kůrovcem se bojuje neustále. Hned jak je k vidění nějaký napadený strom, majitel se jej snaží včas zlikvidovat. Jedná se ale už o následek, kůrovec většinou ve stromě už není a živí se někde jinde. Podle odborníků nenapadne kůrovec zdravý strom. Sice je škůdce, přiživí se ale na stromu už nějakým způsobem poškozeným nebo zesláblým. Vede se hodně odborných diskuzí, zda s kůrovcem stále takto bojovat nebo ne. Asi nejlepším příkladem je Šumava. Několik let se tady následky kůrovce likvidovaly neustálou těžbou dřeva a novou výsadbou. Dnes se odborníci přiklánějí k tomu, že je lepší nechat Šumavu projít přirozeným vývojem, tak jak to udělali němečtí sousedé. Díky náletům dojde k přirozené obnově lesa a příroda se s tím sama vypořádá.

V naší oblasti s kůrovcem bojujeme neustále. Používáme buď chemické přípravky nebo tzv. lapáky - v oblasti napadené škůdcem skácíme zdravý strom, překryjeme větvemi a necháme po nějakou dobu ležet. Kůrovec by měl tento strom napadnout a my ho pak zlikvidujeme i se škůdcem.

Aby se škody snižovaly, dochází v poslední době ke změně struktury výsadby nových stromů.

Smrk se hodně míchá s dalšími dřevinami, jak jehličnatými, tak listnatými. Věřme, že nás nepostihne napadení kůrovcem v takovém rozsahu jak na zmiňované Šumavě a my budeme mít v našem okolí stále spoustu hlubokých a neponičených lesů, jako je tomu doteď.