Až se vydáte na nějaký výlet (třeba se vám zalíbí jeden z tipů na těchto stránkách), může se vám stát, že někde u lesa nebo na poli, nejčastěji v mokřinách, zahlédnete menší stádo divokých prasat.

Zřejmě mají v současné době ideální podmínky pro rozrůstání svých rodinných klanů, jejich výskyt je větší než v minulých letech. Je hezké pozorovat rochnění divočáků a mít radost z toho, že se nám ještě daří vidět v přírodě jen tak volně žijící zvířata.

Menší radost ale mají zemědělci. Divočák dovede nadělat značné škody a pokud ucítí kukuřici nebo brambory, je pilnější než kdejaký dvounohý zloděj. Honebním společnostem potom vznikají nemalé problémy, musí se snažit odstřelem snižovat stavy a řešit škody s majiteli pozemků. Zemědělci moc nepomůže ani změnit následující rok skladbu osiva – pokud byla na poli třeba zmíněná kukuřice, divočák ji následující rok ucítí zaoranou a už se žene mlsat.

Takže až divoké čuníky někde uvidíte, pokochejte se pohledem na ně, ale jen z dostatečné vzdálenosti. Pokud byste narazili zblízka třeba na bachyni s mláďaty (teď na podzim už budou odrostlá), nemusí být setkání moc přátelské. Natrhnuté kalhoty mohou být jednou z nejlepších variant sblížení. Váha dospělého jedince může být totiž i 160 kg, takže zřejmě bude těžší než vy a vaše šance na výhru v tomto klání prudce poklesnou.