V neděli byly v Bystřici nad Pernštejnem hody. Byla tam spousta stánků, spousta lidí, hudba vyhrávala na celé kolo. Všichni nakupovali, okukovali zboží a bavili se.

V neděli byl také v Bystřici nad Pernštejnem křest nové knihy Hynka Jurmana „Být za vodó“. Odehrával se v Městském muzeu, přesněji řečeno v jeho podkroví. Tajemnou atmosféru půdních prostor doplňovaly obrazy současných autorů. Byla tam ale také zima a zvenku sem pronikaly hlučné tóny dechovky.

Autor přivítal všechny přítomné a zvláště pak své dva hosty – malíře Rudolfa Němce označovaného také jako „mág Vysočiny“ a herce divadla Husa na Provázku Jiřího Pechu.

Po tomto úvodu se pan Pecha pustil do čtení ukázky. Jeho přednes byl natolik čarovný,že přítomní náhle neslyšeli hlahol zvenku a přestaly jim mrznout konečky prstů, prostě byli „za vodó“. Všichni museli uznat, že autorův výběr interpreta byl opravdu skvělý.

Po přečtení ukázky otevřel pan Pecha šampaňské a spolu s mistrem Němcem pokřtili novou knihu. Následovala autogramiáda a malé pohoštění pro přítomné.

Zeptala jsem se pana Jurmana na obsah a hlavní myšlenku jeho knihy a on mi odpověděl takto:
„Je to kniha humorná, oddechová, ale ne povrchní. Je to kniha o člověku, který přijde o všechno, co ho do té doby zajímalo a čím žil a o tom, že by se neměl nikdy vzdávat a měl by stále v životě hledat radost. Já tam někde píšu, že je spousta lidí, co má krásný byt a barák a hezkou příjemnou ženskou a práci, co ho baví a přátele a přitom žije bez radosti a mechanicky, a že i člověk, který zrovna momentálně z tohohle nemá vůbec nic, tak by na tu radost neměl rezignovat a měl by ji hledat, protože radost je všude.“