Našli jste na jarní procházce opuštěné mládě?

V tom případě je ve většině případů nejlepší nechat jej bez vašeho zásahu a nevšímat si ho. Pokud objevíte třeba mladé srnče a úzkostlivě jej pohladíte a pochováte, uděláte to nejhorší, co jste mohli. 

V jarním období je tato situace celkem reálná. Opojeni prvními teplejšími, slunečnými dny vyrazíte do přírody a celou tu idylku a kontakt s přírodou završí nález mláděte. Ptáčete, srnčete, ježka. No a téměř každého nejprve napadne, že tohoto nalezence musí zachránit. Samozřejmě tím, že ho vezmete pod svá křídla, domů, do tepla a budete se o něj starat. Jenže zase vše špatně. Tedy pokud není mládě nějak zraněno, v tom případě je to hezký pokus udržet mládě při životě. I když se vám ho podaří vypiplat, těžko zvládne život ve volné přírodě.

 

 

 

Příroda má svá pravidla a zvířatům je nemusí nikdo diktovat a vysvětlovat. Mají je v sobě a chovají se podvědomě, aby přežili.

Jestliže leží někde v křoví nebo trávě odložené srnče nebo jiné mládě, není to proto, že o něj matka ztratila zájem. Jen si tam klidně odpočívá, dostalo nažrat a teď spí a nabírá sil. A matka? Stojí někde opodál, nejspíš jste si jí ani nevšimli a bedlivě sleduje, co se děje. Pokud ji zblýsknete, snaží se odvést pozornost a dělá, že je v okolí sama, abyste si mláděte vůbec nevšimli a nechali ho na pokoji.

No a jestliže by bylo mládě opravdu mladé a vy je třeba pohladili, může matka kvůli cizímu pachu svého potomka nechat být a přestat se k němu hlásit.

 

Takže až popsanou situaci zažijete, nechte city stranou a obloukem mládě obejděte a dělejte jakoby nic. Možná jste mu tím také zachránili život.