Ačkoliv za vznik Nového Města na Moravě můžeme poděkovat panu Bočkovi z Obřan, podle něhož se i město nějaký čas jmenovalo Bočkonov, je v dnešní době mnohem známější jeho pojmenování pozdější - Nova Civitas. Takto je městečko nazýváno v listině krále Václava II. Z roku 1293.

Stejný název obdržely i novoměstské kulturní slavnosti spojené s řemeslným jarmarkem, které se v Novém Městě každoročně konají. Letos se uskutečnily v pátek, 30. června. Počasí jim nepřálo, bylo zamračené a uplakané. Stejně zamračení byli i někteří rodiče, jimž děti předložily vysvědčení a stejně uplakané byly i některé děti, protože školní výsledky na úředním dokladu nebyly zrovna nejlepší.

Letošní novoměstské slavnosti byly ve znamení historie. O organizaci se zasloužila Ostravská agentura Durandal. Celou akci zahajoval v deset hodin průvod v dobových krojích, který za doprovodu bubnů a píšťal několikrát prošel náměstím. Pak proběhlo slavnostní zahájení, na kterém krátce promluvil i novoměstský starosta, Josef Sokolíček. Připomněl, že město bylo založeno už před sedmi sty třinácti lety a popřál všem přítomným příjemnou zábavu.

Jeden z účinkujících pak přítomným nastínil připravený program. Představení skupiny historického šermu Durandal z Ostravy - mistry kordů, rapírů a meče. Bujaré tance gotických krčem a veselic do Nového Města přivezla baletní skupina národního divadla Moravskoslezského. Činohra téhož kulturního zařízení byla připravena předvést pouliční představení. Dorazili i žongléři a kejklíři, velký úspěch měli sokolníci z Karviné. Hrát a zpívat přijela skupina Dubia fortuna. Rodičům, kteří jsou nespokojení s vysvědčením svých ratolestí, byly nabídnuty služby přítomného kata, samozřejmě ne trest smrti, pouze mírnější tresty, jako je vsazení do klády nebo natahování na skřipci. Nevím, jestli někdo nabídky využil. V době, kdy jsem byla na slavnosti přítomna, se kat těšil velikému zájmu, ale pouze z uctivé vzdálenosti.

Nedalo mi to, abych se nezastavila u dravců a nepopovídala si s jedním z jejich majitelů.

„My jsme sokolnická skupina Vancoš, jsme dvojice, já se jmenuji Jaroslav Oszelda a jsem z Karviné a můj kolega se jmenuje Jean Van Coppenolle a je z Bohumína. Dnes jsme tady přes agenturu Durandal, přišli jsme na vaše slavnosti předvést nějaké sokolnické ukázky, uvidíte sortiment části našich dravců a uvidíte také dravce v akci."

Kolik jich máte?
„Máme každý asi sto třicet dravců, ale tady jich máme jenom asi dvanáct."

To je koníček určitě velmi náročný na místo...
„Já je mám doma a kolega také. Oba bydlíme v rodinných domcích a máme zahrady. To je podstata sokolnictví. Pokud nemáte prostory, tak to nemůžete dělat."

A vaše další aktivity, kromě předvádění dravců na různých slavnostech?
„Provádíme výuku sokolnictví, protože vlastně málokdo ví, kde se zapojit a na koho se obrátit, aby se stal sokolníkem. A dále pracujeme pro ZOO Ostrava. V letním období nás tam můžete vidět každý týden."

Celé novoměstské náměstí bylo zaplněné stánky s řemeslnými výrobky. Vybral si zde snad každý, někdo udělal radost sobě, jiný svým blízkým v podobě originálního dárku. A na večer byla ještě připravena legendární skupina Poutníci, která místní i návštěvníky potěšila svými písněmi.