Kostky jsou vrženy

Kostky jsou vrženy

Jak už jsem vás informovala, rozhodl se Jan Skaloš s přáteli absolvovat osmdesátikilometrový pochod po vzoru Rudolfa Pernického a Leopolda Musila. Když se ptáme po důvodech jeho rozhodnutí, odpovídá takto: „Jednak chceme vyjádřit obdiv nad utrpením a sebezapřením, které museli podstoupit oba muži. Dále je zde jakési generační spříznění-jsem zhruba ve stejném věku jako byl tehdy Rudolf Pernický. Navíc jsme kluci sportovci, takže je v tom i špetka touhy po dobrodružství a také touha něco dokázat sami sobě - pochod v zimě v extrémních podmínkách, cestování v noci a ve dne spánek...

A pak ještě územní spřízněnost. Jsem chrudimák, Železné hory, které museli oba muži přejít, mám hned za humny. Taky mám velice dobrý vztah k Vysočině, jezdil jsem tam pravidelně na tábory.

Navíc jde o tu zajímavou zkušenost strávit vánoce poprvé mimo domov…Dodnes mi zní v uších věta, kterou v dokumentu ČT pronesl pan Pernický: „…byly to nejkrásnější vánoce v mém životě!“

A to nejdůležitější-v extrémní situaci upevnit tělo, ducha a hlavně přátelství.“

Důvody jistě dostatečné pro uskutečnění rekonstrukce cesty. Po válečné poradě, které se zúčastnily i rodiny nadšenců, bylo rozhodnuto, že termín začátku pochodu bude 25. 12. Takže vánoce v zasněžené přírodě nebudou, stráví je v klidu v rodinném kruhu . Tím se sice trochu naruší časová věrohodnost, ale hlavně když se pochod uskuteční.

Cestu na Vysočinu bude absolvovat pouze Jan Skaloš a jeho přítel Luděk Brož. Ostatní kamarádi, kteří si na pochod netroufli budou hrát Gestapo. Ale jak Jan sám říká: „Nepředpokládám, že Gestapo bude koncem roku 1944 až tak ve formě.Nemyslím si o nich mnoho a nedávám jim moc šancí, spíše si myslím, že jeho členové budou rozsezeni někde po barech vysočinských městeček, než aby brousili jejími vymrzlými lesy a kopci.“

A tady jsou základní údaje o akci, tak, jak mi je napsal hlavní účastník Jan Skaloš.

Termín seskoku:25. 12. 2005, kolem 18.15 v prostoru Libenice. Předpokládaný termín dosažení kontaktní adresy ve Studnici je 29. 12. 2005.

Mé skutečné jméno:
Rotmistr Jan Skaloš
Výcvik: STS 26 Skotsko (výcvik pro zvláštní úkoly), STS 51 Ringgway (výcvik na seskok padákem)

Falešná protektorátní legitimace na jméno:
Jan Vašíček
Povolání: účetní
Bydliště: Hlinsko, Lipová 12

Pravidla:
- putování jen v noci
- spacáky (možná bude povolen i stan)
- žádná hospoda (snad až na konci)
- jídlo jen to, co budeme mít sebou

Takže bych chtěla poprosit všechny ty, kdo uvidí v době mezi vánocemi a Silvestrem dvě promrzlé a pohublé postavy, pochodující noční Vysočinou, nevolejte prosím Policii ani Gestapo. To se jen parašutisté vyslaní z Anglie snaží dosáhnout svého cíle a spojit se s domácí odbojovou organizací, která na ně čeká ve Studnicích na statku Cyrila Musila.